Syn.: Gentiana crispata Vis.
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Rozšíření: Areál tvoří dva samostatné ostrůvky v horách jižní Evropy. Větší se rozkládá na Balkánském poloostrově a zahrnuje izolovaná naleziště v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Albánii, jižním Srbsku, Kosovu, Severní Makedonii, na severu Řecka (na jih po Olymp) a v Bulharsku v pohoří Slavjanka. Velmi izolovaný výskyt se nachází v jižní Itálii v horské skupině M. Pollino na hranicích regionů Basilicata a Calabria.
Ekologie: Vyhledává horské louky a pastviny v nadmořské výšce 1000–2000 m. Podobně jako jiné druhy hořečků i tento tvoří aestivální (časně kvetoucí), autumnální (pozdě kvetoucí) a horský typ.
Popis: Dvouletá bylina; lodyha je přímá, 2–10(–15) cm vysoká, obvykle od báze keříčkovitě větvená. Listy jsou vstřícné; přízemní listy tvoří růžici, která v době květu obvykle odumírá, jsou obvejčité až kopisťovité; lodyžní listy jsou kopinaté až vejčitě kopinaté, celokrajné a poněkud zvlněné. Květenství je latovité; květní stopky jsou nanejvýš 1 cm dlouhé; květy jsou 5četné; kalich je 0,6–0,8 cm dlouhý, s cípy na okraji černě lemovanými a nápadně kadeřavě zvlněnými; koruna je úzce nálevkovitá, 1,2–2 cm dlouhá, fialová, modrá, žlutavá nebo bílá, v ústí korunní trubky třásnitá, s rozestálými cípy; tyčinek je 5; semeník je zřetelně stopečkatý, blizny jsou 2. Plody jsou válcovité tobolky.
Záměny: Druh nápadný charakteristicky zvlněnými kališními cípy s černým okrajem; tento znak se u jiných evropských hořečků nevyskytuje.
Ohrožení a ochrana: V Bulharsku figuruje mezi chráněnými rostlinami a v bulharské červené knize (2015) je klasifikován jako kriticky ohrožený. Ve stejné kategorii je i v Červeném seznamu Itálie (2013).
Poznámka: Na Balkáně byla zaznamenána sezónní proměnlivost. Jméno G. crispata se vztahuje k horskému typu; pro aestivální typ existuje jméno var. amblyphylla (Borbás) Bjelčić et E. Mayer a pro autumnální var. autumnalis (Prevalek) Bjelčić et E. Mayer.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 5. 7. 2011 (Albánie, Prokletije, údolí Livadi i Çiples, pod Maja e Zezë).