ROSA MANDONII Déségl. – růže Mandonova / ruža

Syn.: Rosa canina var. mandonii (Déségl.) Menezes
Čeleď: Rosaceae – růžovité

Rosa mandonii

Rozšíření: Endemický druh portugalského ostrova Madeira.

Ekologie: Roste ve vyšších polohách ostrova, v horských roklích i ve vavřínových lesích, v nadmořských výškách od 600 až do 1600. Kvete od dubna do srpna.

Rosa mandonii

Popis: Opadavý keř až opíravá liána s větvemi až 4 m (i více) dlouhými, bez ostnů, nebo jen s ostny nanejvýše 7 mm dlouhými, mírně obloukovitě zahnutými. Listy jsou řapíkaté, s 2–3 jařmy lístků, které jsou eliptické až skoro okrouhlé, 6–37 mm dlouhé a 5–23 mm široké, po okraji pilovitě zubaté, lysé. Květenství je terminální, chocholičnaté, 9–12květé, korunní lístky jsou obsrdčité, 13–33 mm dlouhé a 12–25 mm široké, bílé. Plody jsou vejcovité, 13–25 mm dlouhé, v době zralosti červené.

Poznámka: Z madeirské přírody jsou v současnosti (k roku 2008) uváděny tři druhy růží, kromě tohoto endemita je to údajně ještě zde původní růže vinná (Rosa rubiginosa) a na ostrov zavlečená růže mnohokvětá (Rosa multiflora).
Gilbert Mandon (1799–1866), na nějž upomíná druhové jméno této růže, byl francouzský důlní inženýr a sběratel rostlin. Působil především v Bolívii, rok před smrtí sbíral také na Madeiře.

Rosa mandonii
Rosa mandonii

Fotografováno dne 30. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, úpatí centrálního horského masivu).