Syn.: Aldrovanda generalis E. H. L. Krause, Aldrovanda verticillata Roxb., Aldrovanda vesiculosa var. aquitanica Durieu ex Diels, Aldrovanda vesiculosa var. australis Darwin, Aldrovanda vesiculosa var. duriaei Caspary, Aldrovanda vesiculosa var. verticillata (Roxb.) Darwin, Drosera aldrovanda F. Muell.
Čeleď: Droseraceae Salisb. – rosnatkovité
Rozšíření: Areál aldrovandky, jediného zástupce rodu, je velký, avšak velmi nesouvislý – od jižní Afriky přes Evropu, jižní a východní Asii až po Austrálii. V ČR byla na poslední lokalitě na Karvinsku vyhubena v důsledku těžby uhlí v 50. letech minulého století. V 90. letech byla vysazena, ale populace se udržela jen několika lokalitách na Třeboňsku. V SR se vyskytovala na Zemplíně, kde ale pravděpodobně vyhynula a její výskyt je nepotvrzený.
Ekologie: Roste u břehů mělkých, teplých, stojatých nebo pomalu tekoucích, nížinných vod, většinou v řídkých porostech pobřežní vegetace.
Popis: Vodní volně plovoucí masožravá rostlina. Lodyha je dlouhá 10–30 cm a může být i větvená. Listy, dlouhé do 15 mm, jsou v přeslenech po 6–8 a nesou aktivní past mechanického typu o velikosti 3–8 mm a 3–5 štětin, které past přesahují. Drobné květy jsou pětičetné, bílé a vykvétají na hladině. V mírném pásmu však rostlina téměř nekvete, protože potřebuje dlouhotrvající vysoké teploty. Plodem je tobolka. Přezimuje pomocí turionů (přezimovacích pupenů), které slouží zároveň k vegetativnímu rozmnožování (narozdíl od tropických forem, které jsou stálezelené).
Ohrožení a ochrana: Aldrovandka je vyhynulým druhem čeké květeny (A1), avšak vzhledem k úspěšné reintrodukci byla podle pozměňovací vyhlášky (175/2006 Sb.) již zařazena k druhům zákonem chráněným, a to v kategorii silně ohrožených (§2). Je chráněným druhem i ve Francii, Švýcarsku, v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Srbsku, Rusku a na Ukrajině. Je také na seznamech přísně chráněných druhů rostlin Bernské úmluvy a Natura 2000.
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest italského přírodozpytce Aldrovandiho.
Fotografováno v roce 2007 (Česko, Čechy, Třeboňsko).