Naděžda Gutzerová

Jesenická plošina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka

autor:
Jesenická pahorkatina, Háj Petra Bezruče – přírodní památka

Chráněné území se nachází jihozápadně od obce Petrohrad (okres Louny) a jihovýchodně od silnice Petrohrad – Stebno. Poprvé bylo území vyhlášeno chráněným v roce 1956 na ploše 29,49 hektarů. Zahrnovalo především lesní porosty na svazích Ovčího vrchu (451 m n. m.) a Vrchu Všech svatých (dříve Zámecký vrch, 460 m n. m.). Důvodem ochrany byly především rozvolněné lesní porosty s řadou starých solitérních stromů a černé skalní výchozy a balvany tvořené biotickou žulou.

Číst dál

Jesenická plošina, Krtské skály – přírodní památka

autor:
Jesenická pahorkatina, Krtské skály – přírodní památka

Chráněné území se nachází asi 1 km jižně od obce Krty (okres Rakovník). Vyhlášeno bylo v roce 2002 a rozkládá se na ploše 88,8454 hektaru. Nalézá se na rozlehlém zalesněném návrší, jehož nejvyšší bod má nadmořskou výšku 525 metrů. Předmětem ochrany jsou četné zvětralé skalní výchozy, balvanité sutě, roztroušené balvany a bývalé drobné lomy. Geologické podloží tvoří biotická žula, která zde byla těžena již v roce 1634. V roce 1872 zde těžbu obnovil Kilián Pokorný, největšího rozmachu těžba dosáhla za jeho syna Jaroslava, který zaměstnával až 100 kameníků. Poslední lom byl uzavřen v roce 1974.

Číst dál

JUNIPERUS PHOENICEA var. TURBINATA (Guss.) Parl. – jalovec

autor:

Syn.: Juniperus canariensis Guyot et Mathou, Juniperus oophora Kunze, Juniperus phoenicea subsp. eumediterranea P. Lebreton et Thivend, Juniperus phoenicea subsp. turbinata (Guss.) Nyman, Juniperus turbinata Guss., Juniperus turbinata subsp. canariensis (Guyot et Mathou) Rivas Mart., Wildpret et P. Pérez, Sabina turbinata (Guss.) Antoine
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité

Číst dál

Kanárské ostrovy, Fuerteventura, Playa del Matorral, Saladar de Jandía

autor:
Makaronésie, Fuerteventura – Playa de Matorral

Na jihu španělského ostrova Fuerteventura, ve východní části městečka Morro Jable se nachází jediná lokalita celých Kanárských ostrovů, která náleží k územím chráněným podle Ramsarské úmluvy (tj. úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva). Délka tohoto písčitého pobřeží, které je tvořené slaniskem, jemuž místní říkají Saladar de Jandía, je téměř 3 km, šířka dosahuje jen asi 60 m. Území je chráněno od roku 1994 a jeho rozloha čítá 127 hektarů.

Číst dál

Kapucínská zahrada Žatec

autor:

Kapucínská zahrada se nachází jižně od historického centra Žatce a je přístupná několika vchody z Pražské ulice, třídy Obránců Míru a Klášterní ulice. Obklopuje bývalý kapucínský klášter, který byl postaven v letech 1676–1684 a nepřetržitě fungoval až do roku 1950. Objekt pak sloužil jako domov důchodců až do osmdesátých let 20. století.

Číst dál

KOELREUTERIA PANICULATA Laxm. – svitel latnatý / jeseňovec metlinatý

autor:
KOELREUTERIA PANICULATA Laxm. – svitel latnatý / jeseňovec metlinatý

Syn.: Sapindus chinensis Murray, Koelreuteria apiculata Rehder et E. H. Wilson, Koelreuteria chinensis (Murray) Hoffmannsegg
Česká jména: svitel latnatý (Presl 1846), jasanovec latnatý (Dostál 1950), svitel latnatý (Mareček 1997)
Slovenská jména: koelreuteria strapcovitá (Dostál 1950), jeseňovec metlinatý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Sapindaceae Juss. – mýdelníkovité

Číst dál

Kutnohorská pahorkatina, Na Obůrce – přírodní památka

autor:
Kutnohorská pahorkatina, Na Obůrce – přírodní památka

Na jihovýchodním okraji města Třemošnice (okres Chrudim) leží malé chráněné území, které je druhým nejstarším chráněným územím na okrese Chrudim. Poprvé bylo vyhlášeno v roce 1946 a důvodem ochrany byl výskyt plže praménky rakouské (Bythinella austriaca) v pramenech. Tyto tři pramenné vývěry najdeme na úpatí opukového svahu tzv. Dlouhé meze a voda z nich odtéká dvěma potůčky do dvou malých zazemňujících se rybníčků, jejichž hráz tvoří hranici přírodní památky. V roce 2001 bylo chráněné území rozšířeno o přiléhající svah a rozloha přírodní památky se zvětšila z 0,02 na 1,4 hektaru, čímž se součástí přírodní památky staly dvě rokle s lesními porosty blízkými dubohabřinám, menší louka nacházející se západně od rybníčků a zbytek tehdy zarůstajícího starého sadu. Důvodem byla ochrana hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Teprve rozšířením se přírodní památka stala i botanicky zajímavou lokalitou.

Číst dál

Lázeňský park Lázně Bohdaneč

autor:

Jen několik kilometrů severozápadně od Pardubic se nachází město Lázně Bohdaneč. V jeho centru najdeme lázně založené v roce 1897 Janem Veselým, který si nechal udělat rozbor slatiny z nedalekých Libišan a rozhodl se slatinné koupele využívat jako hlavní léčebnou proceduru. První lázeňský dům zřídil v přestavěné budově bývalého lihovaru. Jedinou památkou na tuto budovu je starý cihlový komín, dnes bohatě porostlý břečťanem popínavým (Hedera helix). Již od začátku 20. století na tomto komíně pravidelně hnízdí čáp bílý, a proto byl nejen zachován, ale čáp se stal i symbolem lázní.

Číst dál

LIBANOTIS PYRENAICA (L.) Bourgeau – žebřice pyrenejská / rebrica pyrenejská

autor:

Syn.: Crithmum pyrenaicum L., Athamantha libanotis L., Libanotis intermedia Rupr., Libanotis montana Crantz, Libanotis daucifolia Rchb., Libanotis humilis Schur, Libanotis leiocarpa (Heuffel) Simonkai, Seseli libanotis (L.) Koch, Balinotella libanotis (L.) Soják
Česká jména: žebřice širokolistá (Presl 1819), žebrice širokolistá (Opiz 1852), sesel širolistý (Sloboda 1852, Čelakovský 1879), žebřice pyrenejská (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Apiaceae Lind. – miříkovité

Číst dál

LIGUSTRUM LUCIDUM W. T. Aiton – ptačí zob / zob vtáčí

autor:
LIGUSTRUM LUCIDUM W. T. Aiton - ptačí zob / zob vtáčí

Syn.: Esquirolia sinensis H. Lév., Ligustrum esquirolii H. Lév., Ligustrum magnoliifolium Dippel, Ligustrum roxburghii Blume, Ligustrum wallichii Vis., Olea clavata G. Don, Phillyrea paniculata Roxb., Phillyrea terminalis B. Heyne ex Wall., nom. inval., Visiania paniculata (Roxb.) DC.
Čeleď: Oleaceae Hoffmanns. et Link – olivovníkovité

Číst dál