Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Endemit Sicílie, vyskytuje se pouze v horských skupinách Nebrodi a Madonie v severní části ostrova.
Ekologie: Roste na světlinách bučin, na jejich okrajích, občas vstupuje i do společenstva s nízkým jalovcem Juniperus communis subsp. hemisphaerica, provází výhradně kyselé horniny. Lokality leží v rozpětí nadmořských výšek 800–1600 m.
Popis: Nízký, trnitý, bohatě větvený keřík 20–70 cm vysoký, často vytváří polokulovité trsy; větvičky jsou tmavé, rýhované, pýřité, zakončené trnem. Listy jsou střídavé, přisedlé, 3četné, jen nejvyšší jednoduché; lístky jsou čárkovitě obkopinaté až čárkovitě kopisťovité, 6–7 mm dlouhé a 1–1,5 mm široké, lysé nebo řídce chlupaté. Květy vyrůstají na konci větviček v chudokvětých hroznech; květní stopky jsou asi 2 mm dlouhé; kalich je trubkovitý, 4–5 mm dlouhý; pavéza je asi 8 mm dlouhá, oranžová, člunek je 1–1,2 cm dlouhý, pýřitý; tyčinek je 10; plodolist je jediný. Plody jsou jednosemenné lusky 1–1,2 cm dlouhé.
Poznámka: Jeden z typických indikátorů vegetace na kyselých horninách v severosicilských pohořích.
Fotografováno dne 23. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Polizzi Generosa, Vallone Madonna degli Angeli).