Na sever od Hodonína, v prostoru mezi Hodonínem a Dubňanami, se rozprostírá rozsáhlý lesní celek zvaný Dúbrava. Na první pohled rozhodně nevypadá jako místo s významným výskytem vzácných rostlin a cenných rostlinných společenstev, vždyť celé území je protkáno sítí cest, zpevněných i nezpevněných, lze narazit i na nevzhledné stašidelně škrundající roury, ale navdory prvnímu dojmu a vytrvalému lidskému snažení je tomu právě tak. Jen malá část cenných ploch je maloplošně chráněna v PR Stupava a PP Pánov. Celé území je však zahrnuto do soustavy Natura 2000 jako Hodonínská doubrava, jehož rozloha činí 3029 hektarů.
Nevábné plochy osázené sosnou v hustém sponu či okrášlené takovými skvosty jako je zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) nebo netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) jsou střídány místy nanejvýše zajímavými. Druhové bohatství je zde skutečně neobvyklé, rostou zde druhy v pestré směsi od obyvatel lesních tůní, jako je žebratka bahenní (Hottonia palustris), až po suchomilná společenstva na vyvýšených místech, které provázejí např. ostřice nízká (Carex supina) a pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). Zvláštním zážitkem je pak jistě možnost na několika krocích obdivovat jak kosatec různobarvý (Iris variegata), tak kosatec sibiřský (Iris sibirica), aniž by se znatelně měnila nadmořská výška.
Určujícím druhem podrostu je především ostřice doubravní (Carex fritschii) jako nápadný druh zvláštních ostřicových doubrav na píscích (asociace Carici fritschii-Quercetum roboris). Tyto doubravy se vyznačují bohatým bylinným patrem, ve kterém roste konvalinka vonná (Convallaria majalis), bukvice lékařská (Betonica officinalis), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), mochna bílá (Potentilla alba), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), žluťucha jednoduchá (Thalictrum simplex subsp. galioides), rožec rolní (Cerastium arvense), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), kosatec různobarvý (Iris variegata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), svízel severní (Galium boreale), silenka nadmutá (Silene vulgaris), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) a mnohé další.
Na vlhčích místech lze nalézt pryšec kosmatý (Euphorbia villosa), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřici pobřežní (Carex riparia), ostřici Buxbaumovu (C. buxbaumii) nebo kamýšek obecný (Scirpoides holoschoenus), na sušších místech podél cest zase diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), modřenec chocholatý (Muscari comosum), škardu štětinkatou (Crepis setosa), čistec přímý (Stachys recta), chrpu čekánek (Centaurea scabiosa), hadinec obecný (Echium vulgare) aj.
Množství uváděných druhů je skutečně působivé, zmiňme dále mečík bahenní (Gladiolus palustris), lýkovec vonný (Daphne cneorum), kostřavu ametystovou (Festuca amethystina), řeřišnici malokvětou (Cardamine parviflora), lilii zlatohlavou (Lilium martagon) nebo hvozdík pyšný (Dianthus superbus).
Fotografováno dne 16. 6. 2014.