Syn.: Trichomanes tunbrigense L.
Čeleď: Hymenophyllaceae Link – blánatcovité
Rozšíření: Blánatec kentský je rozšířen hlavně v tropech a subtropech, občas zasahuje i do mírného pásma. Na americkém kontinentu je jeho nejsevernější výskyt zaznamenán v USA (jižní Karolina), vyskytuje se v Mexiku, ve Střední Americe, v Jižní Americe zahrnuje jeho areál jižní Argentinu a Chile. Vyskytuje se na Azorských ostrovech, Madeiře, Kanárských ostrovech, v severní i jižní Africe, v jihozápadní a jihovýchodní Asii, východní Austrálii a na Novém Zélandu.
V Evropě se nachází celkem běžně v Británii a v severozápadní Francii, jinde vzácně: ve Španělsku, Belgii, Itálii, Lucembursku a Německu (rokle u obce Berdorf v Německo-lucemburském přírodním parku, také na německé straně Labských pískovců). V českých zemích byl zaznamenán jeho nález v Českosaském Švýcarsku v Edmundově soutěsce asi před 150 lety, chybí ale herbářový doklad. Dnes je u nás zařazen mezi vyhynulé druhy.
Ekologie: Nachází se obvykle ve výšce 350–650 m n. m., na útesech nebo v úzkých zastíněných soutěskách nedaleko tekoucí vody, v blízkosti vodopádů a kaskád, na pískovcových skalách, často roste i epifytně.
Popis: Vyrůstá z dlouhého tenkého rozvětveného oddenku, který je v mládí plevinatý, později lysý. Listy jsou řapíkaté, dlouhé 2–6(–9) cm, čepel je v obrysu podlouhle vejčitá až podlouhlá, 2–3krát zpeřená, úkrojky listů jednožilné, čárkovité, drobně pilovitě zubaté, na vrcholu uťaté nebo zaokrouhlené. Mají tmavozelenou barvu, jsou částečně průsvitné – čepel je z jediné vrstvy buněk jako u jiných blánatcovitých. Výtrusnicové kupky jsou na konci žilky, kryté pohárkovitou, dvouchlopňovou, na okrajích dřípenou ostěrou, dlouhou i širokou asi 1 mm; výtrusnice s šikmým prstencem tlustostěnných buněk.
Záměny: Příbuzný blánatec Hymenophyllum wilsonii se liší tím, že okraje ostěry nejsou ozubené. Na ostrově Madeira se velmi vzácně vyskytuje ještě Hymenophyllum maderense. Jeho listy jsou v obrysu podlouhlé až obkopinaté a sori vyrůstají kolmo k listu.
Ohrožení a ochrana: Druh je u nás z hlediska ohrožení řazen do kategorie vyhynulých druhů (A1). Chráněným druhem je ve Francii a Německu.
Poznámka: Někteří autoři považují rostliny z Austrálie, Asie a mnohdy i z Ameriky za jiné blízce příbuzné taxony.
Fotografováno dne 26. 5. 2008 (Portugalsko, Madeira, na levádě Portela).