Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Druh byl popsán z jižní části bývalé Jugoslávie (snad z Makedonie), byl převeden do kultury, v níž je v současné době udržován.
Ekologie: Roste na slunných nebo polostinných místech na živných, avšak nikoli mokrých půdách, množí se téměř výhradně vegetativně.
Popis: Vytrvalá bylina 20–50 cm; oddenek je dužnatý, tlustý. Listy jsou mečovité, 12–30 cm dlouhé a 0,7–2,5 cm široké, špičaté, zelené; květonosná lodyha je oblá, v horní části někdy větvená, květenství je vějířek. Květy jsou podepřené toulcem, který je tvořen zelenými, bylinnými listeny, pouze na špičce suchomázdřitými; okvětní trubka je 2,5–3 cm dlouhá, cípy okvětí jsou 4,5–6 cm dlouhé, vnější cípy směřují do stran a špičkami dolů, jsou bílé, výrazně fialově žilkované, na střední žilce s kartáčkem bílých chlupů, vnitřní okvětní cípy směřují vzhůru, špičkami jsou k sobě skloněné, bývají velmi světlé, skoro bílé, jemně fialově žilkované.
Poznámka: Blízce příbuzný kosatci Iris variegata, s nímž jej spojuje mimo jiné i diploidní počet chromosomů (2n = 24). Od něj se odlišuje především barvou květů, v níž zcela chybí žluté tóny. Mnoha autory je s výše jmenovaným druhem ztotožňován; podrobnější rozbor variability a zdůvodnění taxonomického pojetí však dosud chybí.
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 2. 6. 2012 (Česko, Průhonice, Botanická zahrada Chotobuz).