Křivatec český pravý (Liliaceae Juss. – liliovité) je na území Hlavního města Prahy rozšířen ostrůvkovitě, potvrzené nálezy ze současné doby se vztahují k chráněným územím Havránka, Podhoří, Bohnické údolí, Čimické údolí a Zámky v severovýchodní části Prahy, odkud zasahuje do Dolních Chaber nebo na stráně Drahanského údolí (zde již mimo území Prahy). V severozápadní části Prahy to jsou chráněná území Baba, Podbabské skály, Dolní Šárka, Divoká Šárka, Jenerálka a Nad mlýnem. Více mikrolokalit se nachází v širší oblasti Prokopského údolí a Dalejského profilu (zasahuje až do okolí Řeporyjí nebo do blízkého okolí sídliště Nové Butovice). Je znám z Modřanské rokle a znovuobjeven byl na hranici přírodní památky V hrobech. Roste v přírodní památce Údolí Kunratického potoka, ale mimo chráněné území i jižněji, na břehu rybníka Šeberák. Více mikrolokalit je známo také v širší oblasti v povodí Pitkovického potoka mezi Benicemi až po soutok s Botičem, tj. včetně přírodní památky Pitkovická stráň, v malé populaci roste i v Křeslicích. Znovuověřen byl u přírodní památky Mýto, na jihu Prahy roste v přírodní rezervaci Šance.
Početnost populací se pohybuje od několika kvetoucích rostlin až po bohaté populace čítající několik tisícovek jak kvetoucích, tak i sterilních jedinců
Rozšíření na území České republiky: Mimo Prahy a dalších oblastí středních Čech, na Řípu a u Velkých Žernosek, roste také na jihozápadní Moravě, nově byl nalezen i na jihovýchodní Moravě u Hodonína.
Celkový areál rozšíření: Mimo Českou republiku sahá areál do přilehlé oblasti Rakouska, na západní Slovensko a do Maďarska. Křivatec český v širším pojetí má těžiště rozšíření ve východním Středozemí, odkud zasahuje na západě až k Britským ostrovům, severní hranice probíhá právě Českou republikou. Samotný křivatec český pravý je středoevropským endemitem.
Ekologie: Stanovištěm křivatce českého pravého jsou výslunné skalnaté a travnaté stráně, na místech s rozvolněnou vegetací a mělkou vrstvou půdy. Společenstva jsou často narušena sešlapáváním nebo pastvou. Některé lokality se nacházejí i přímo v intravilánu městských částí.
Ohrožení a ochrana: Křivatec český pravý patří mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Četné lokality se nacházejí v chráněných územích nebo byly vyhlášeny jako významné prvky – vzhledem k historickému vývoji a rozšíření bývá v těchto územích často hlavním předmětem ochrany.
V řadě území je prováděn pravidelný monitoring, při kterém je zjišťována početnost populací. Nezbytné je také provádět pravidelnou údržbu odstraňováním keřů a zajišťovat dostatečné množství rozvolněných ploch (druh je konkurenčně slabý), nejlépe pastvou, příp. i mechanickým narušováním.
V některých případech je jeho vývoj podporován sešlapem (udržuje rozvolněné plochy) – např. početný výskyt křivatce v přírodní památce Zámky je situován kolem hlavní přístupové cesty k vyhlídce.
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy je křivatec český ohrožen pokračující výstavbou (řada stepních plošek se nachází v lukrativních místech Prahy s pěkným výhledem), mnoho lokalit tak již zaniklo rozvojem městských čtvrtí (např. na území Prahy 12). Ohrožení spočívá také v přímé destrukci (lomy, atp.). Zřejmě destruktivní vliv bude mít výstavba obchvatu Prahy, zejména na populaci v jižní části chráněného území Zámky. Neuváženým zásahem byla zničena část lokality v přírodní památce Havránka, kde v místech jeho výskytu byla botanickou zahradou navezena ornice v rámci tzv. „sanace erozních rýh“. Pro svůj okrasný vzhled a časnou dobu květu by mohl být vyrýpáván skalničkáři (jeho šance na přežití by v tomto případě však byly nulové). Vážným nebezpečím je sukcese, při které dochází k zarůstání stepních ploch konkurenčně silnějšími druhy, zejména keři.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Na území Prahy (ve společenstvech výslunných strání) připadá v úvahu záměna s blízce příbuznými a podobnými druhy Gagea pratensis a Gagea villosa, od kterých se však odlišuje menším počtem květů, často 1, zřídka 2–3 a lysými lodyhami.
Poznámka: V interglaciálu se vyskytovaly dva rozrůzněné cytologické typy. Po ochlazení vyhynuly entomogamní typy a zbyly pouze typy vegetativně se množící (vzniklé pravděpodobně hybridizací původních entomogamních typů), jež se mohly v postglaciálu dále vyvíjet.
Druh původně popsal český lékař a botanik J. Zauschner jako Ornithogalum bohemicum. Později byl přeřazen k rodu Gagea.
Křivatci českému byla již od prvopočátků botanického výzkumu velká pozornost. Není divu – nominátní poddruh Gagea bohemica (Zauschner) J. A. Schultes et J. H. Schultes subsp. bohemica je zřejmě středoevropským endemitem a jako locus classicus je označována nejenom Podbaba, Libeň (zde již křivatec český pravděpodobně neroste) ale i Troja, kde je možné tento poddruh (stejně jako na Podbabě) doposud nalézt.
Fotografováno ve dnech 17. 3. 2003, 10. 3. 2007 (Podhoří) a 25. 3. 2003 (Zámky).
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.