Mathias Lobelius (de l´Obel) se narodil roku 1538 v Lille, zemřel 3. 3. 1616 v Londýně. Národností byl Vlám, město Lille bylo připojeno k Francii až Ludvíkem XIV. po roce 1668. Byl to lékař a botanik.
Studoval medicínu v Leuvenu a v Montpellieru, působil jako lékař v Nizozemsku v letech 1571–81 v městech Anvers a Delft, také u Viléma Oranžského Mlčenlivého. V roce 1583 opustil Nizozemsko, uprchl před občanskou válkou do Anglie. U dvora anglického krále Jakuba I. se uplatnil jako lékař a botanik.
Vydal několik prací, ve kterých se zabýval botanickým systémem. Ilustrace získal i od jiných autorů (Mattioli, Dodoeus, Clusius), zdařilé ilustrace se obvykle přetiskovaly v pracích různých autorů. Byl předchůdcem Linného, pokusil se o klasifikaci čeledí podle tvaru listů. Sám znal rostliny z okolí Montpellieru, z Tyrol, Švýcarska a Holandska.
Sepsal díla Plantarum seu stirpium historia (1576), Plantarum seu stirpium icones (1581) a Stirpium adversarum nova (1570), na které se podílel jako spoluautor Pierre Pena, francouzský lékař Jindřicha III. a botanik (asi 1520 nebo 1535 – asi 1600 nebo 1605).
Na jeho počest byla pojmenována Lobelia L., lobelka, Lobeliaceae.
