Čeleď: Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Rozšíření: Druh má těžiště areálu na Balkáně, na severozápad zasahuje až do střední Evropy do Rakouska, na Moravu a na Slovensko. Dále roste na severu Turecka, v Zakavkazí a v severozápadním Íránu. Na většině území roste nominátní poddruh, ze severního Řecka se uvádí odlišná subsp. megaphlomos.
Moravou prochází severní hranice přirozeného areálu. Původní je velmi pravděpodobně jen v okolí zříceniny Nového hrádku v NP Podyjí, kde byla tato divizna zjištěna už v 19. století; tamní výskyt navazuje na lokality v sousedním Rakousku. Další nálezy, např. v Horních Dunajovicích, Vladislavi, Třebíči, Brně a Lednici, ale i u Dačic a na Třeboňsku jsou nedávného data a lze je přičítat zavlečení. Na Slovensku roste na více lokalitách v okolí Bratislavy a na okrajích Malých Karpat, dále v Podunajské nížině u Šuran a Štúrova a na Burdě. V Tatranské Lomnici byl zaznamenán přechodný druhotný výskyt.
Ekologie: Roste v suchých trávnících, na křovinatých místech i na světlinách rozvolněných teplomilných lesů.
Popis: Statná monokarpická, obvykle dvouletá bylina, dorůstá výšky 1–2 m; lodyha je hustě olistěná a souvisle pokrytá žlutavými kandelábrovitými a hvězdovitými chlupy. Listy jsou střídavé, kopinaté, 20–40 cm dlouhé a 5–8 cm široké, hustě oboustranně žlutavě plstnaté, na bázi dlouze zúžené (střední a horní přisedají srdčitou bází), na okraji často poněkud zvlněné, špičaté. Květenství je latovitě rozvětvené; květy jsou 5četné, tvoří husté svazečky po 3–9 květech (jde o zkrácené vijany); kališní cípy jsou úzce kopinaté, 0,3–0,6 cm dlouhé; koruna je kolovitá, o průměru 2,2–3 cm, světle žlutá; tyčinek je 5, všechny jsou hustě bělavě chlupaté; semeník je dvoupouzdrý. Plody jsou vejcovité tobolky asi 5 mm dlouhé, hustě plstnaté.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky figuruje v kategorii kriticky ohrožených taxonů (C1r), ve stejné kategorii je uvedena i ve vyhlášce o chráněných druzích (§1). Na Slovensku je uvedena v kategorii druhů blízkých ohrožení (NT) a je rovněž zákonem chráněná.
Poznámka: Na společných lokalitách s jinými diviznami se podobně jako další druhy tohoto rodu dosti snadno kříží; kříženci jsou ale sterilní a vzhledem k tomu, že jsou monokarpičtí (po odkvětu hynou), musí se neustále obnovovat při nových hybridizačních událostech. Na „klasické“ lokalitě u Nového hrádku byl zaznamenán výskyt kříženců tohoto druhu s diviznou sápovitou (Verbascum phlomoides), diviznou knotovitou (Verbascum lychnitis) a diviznou jižní rakouskou (Verbascum chaixii subsp. austriacum).
Fotografovala Alena Vydrová, dne 7. 7. 2008 (Česko, Morava, Vladislav).