Jen málo údolí v Praze má tak romantický nádech jako údolí Tiché Šárky. Znatelný je kontrast oproti blízké Divoké Šárce – většina turistů a návštěvníků se při svých výletech vyčerpá zpravidla již zde, a tak můžeme říct, že údolí Tiché, Horní a Dolní Šárky je skutečně v tomto smyslu (a samozřejmě v rámci možností velkoměsta) „tiché“. Samotná Dolní Šárka představuje závěr údolí táhnoucí se od Vltavy až téměř po Ruzyni. Celé údolí představuje výjimečný krajinářský komplex vyhlášený jako přírodní park Šárka-Lysolaje. Hranice Dolní Šárky je vymezena přibližně řekou Vltavou a usedlostmi Žitná a Mrázovka.
Chráněné území Dolní Šárka bylo vyhlášeno na třech izolovaných částech ve svazích nad Šáreckým potokem. Jednotlivé plochy jsou označované jako Duchoňská (skalnatý hřbet severně od kostela sv. Matěje obtékaný zákrutem Šáreckého potoka, na jeho pravém břehu), Šatovka (svah nad usedlostí Šatovka, severně od hřbetu Duchoňská, na levém břehu Šáreckého potoka) a Žežulka (stráň nad usedlostí Žežulka, na levém břehu Šáreckého potoka). Vyhlášení se území dočkalo v roce 1982 (tehdy ještě jako chráněný přírodní výtvor) a dohromady tvoří plných 6,2 hektaru. Důvodem vyhlášení byly výchozy proterozoických hornin se společenstvy skal a teplomilné skalní stepi a křoviny s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
Nejnápadnější jsou v časném jaře skály poseté žlutě kvetoucí tařicí skalní (Aurinia saxatilis) doplněné tuhou a nápadně šedou trávou kostřavou sivou (Festuca pallens). Mezi průvodními druhy je možné zaznamenat smělek štíhlý (Koeleria macrantha), pelyněk ladní (Artemisia campestris), mařinku psí (Asperula cynanchica), sesel sivý (Seseli osseum), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), řebříček chlumní (Achillea collina), čistec přímý (Stachys recta), mateřídoušku panonskou (Thymus pannonicus) nebo chráněnou bělozářku liliovitou (Anthericum liliago).
Mimo skály s téměř žádným půdním pokryvem se objevují rozvolněné teplomilné trávníky s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), také sivou trávou, ale nepoměrně jemnější. Doprovodnými druhy jsou nejčastěji hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), máčka ladní (Eryngium campestre), mochna písečná (Potentilla arenaria), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo chráněný kavyl Ivanův (Stipa pennata), s nápadně protaženou v nápadně dlouhou a chlupatou osinou pluchy, která se za vlhka zkrucuje a umožňuje zavrtání obilky do půdy.
Na rozhraní stepí, v místech přechodu ke křovinám nebo lesnímu porostu, se objevují lemová společenstva s typickým zástupcem kakostem krvavým (Geranium sanguineum). „Krvavou“ je v jeho případě barva květu. Doplňují jej další druhy, které mohou mít optimum jak na osluněných stepích, tak v zástinu keřů. Jmenujme alespoň tolitu lékařskou (Vincetioxicum hirundinaria), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), kostřavu žlábkatou (Festuca rupicola), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), oman hnidák (Inula conyzae), šalvěj luční (Salvia pratensis), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), rozchodník velký (Hylotelephium maximum) a další.
Tato nejvýznamnější společenstva střídají křoviny, které ovšem mohou mít také význam jako refugium živočichů, zejména ptáků. Tvoří je většinou hlohy (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), trnky (Prunus spinosa) a mahalebky (Prunus mahaleb). Při větším zástinu je nezbytná redukce ve prospěch stepních společenstev. Ohrožením pro druhy výslunných strání jsou ovsíkové trávníky zarůstáním travního druhu a minimalizací rozvolněných ploch.
Na ploše Duchoňská je zajímavý výskyt hájových druhů, jako je hrachor černý (Lathyrus niger), hrachor jarní (L. vernus) nebo jaterník podléška (Hepatica nobilis).
Seznam vybraných druhů přírodní památky Dolní Šárka:
Agrimonia eupatoria
Achillea collina
Anthericum liliago
Artemisia campestris
Asperula cynanchica
Aurinia saxatilis
Bromus erectus
Bupleurum falcatum
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Crataegus sp.
Dianthus carthusianorum
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fragaria viridis
Galatella linosyris
Geranium sanguineum
Hepatica nobilis
Holosteum umbellatum
Hypericum perforatum
Inula conyzae
Koeleria macrantha
Lathyrus niger
Lathyrus vernus
Lotus corniculatus
Medicago falcata
Melica transsilvanica
Pilosella officinarum
Poa angustifolia
Portentilla argentea
Potentilla arenaria
Primula veris
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Rosa canina
Salvia pratensis
Sanguisorba minor
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Hylotelephium maximum
Seseli osseum
Silene vulgaris
Stachys recta
Stipa pennata
Teucrium chamaedrys
Thymus pannonicus
Verbnascum lychnitis
Vicia tenuifolia
Vincetioxicum hirundinaria
Fotografováno dne 21. 4. 2007.
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.