Chráněné území se nachází asi 1,5 km východně od Žumberku (okres Chrudim). Tvoří jej malý rybníček a na něj navazující jasano-olšové luhy. Lesní rybníček, který dal chráněnému území jméno, má rozlohu necelý hektar a jako plůdkový výtažník je významnou batrachologickou lokalitou. Byl zde zjištěn výskyt 10 druhů obojživelníků, z nichž je významný výskyt kuňky ohnivé (Bombina bombina), který je také důvodem vyhlášení evropsky významné lokality.
Z botanického hlediska je lokalita zajímavá především vodními a mokřadními druhy. V letech 2007 a 2008 silný vítr vyvrátil staré duby na hrázi. Vyvrácené stromy hráz poškodily, a proto byly všechny na hrázi vykáceny. Prosvětlení vodní hladiny významně přispělo k posílení populace lakušníku vodního (Ranunculus aquatilis). Roztroušeně zde roste i rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), okřehek menší (Lemna minor) či halucha vodní (Oenanthe aquatica). Litorál není příliš bohatý, nejlépe je vytvořen při východním břehu rybníka. Zde roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria) a ostřice štíhlá (Carex acuta), vzácně i orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) nebo žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica). Pokud poklesne hladina vody, bývají břehy rybníka porostlé bahničkou jehlovitou (Eleocharis acicularis).
Ještě v padesátých letech 20. století na rybník navazovaly louky, které byly většinou zalesněny topolem kanadským (Populus ×canadensis), částečně zarostly náletem. V bylinném patře se vyskytuje ještě řada lučních druhů, ale převážně již odpovídá jasano-olšovým luhům. V části nejblíže rybníku je lesní porost trvale podmáčený a vyskytují se zde i druhy podmáčených olšin, jako jsou ostřice prodloužená (Carex elongata) nebo ostřice ostrá (Carex acutiformis). Dále se zde vyskytuje metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ostřice řídkoklasá (Carex remota), blatouch bahenní (Caltha palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), řeřišnice hořká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). V topolové výsadbě se hojně vyskytuje i kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a jako pozůstatek luk i ostřice stinná (Carex umbrosa).
V lesních porostech nad rybníkem se místy vyskytují na sušších místech plochy s bukem lesním (Fagus sylvatica), habrem obecným (Carpinus betulus) a bylinným patrem odpovídajícím bučinám. Pěkné jasano-olšové luhy se vyskytují pod hrází rybníka podél potoka, který spojuje rybníky Malá Straka a Velká Straka.
Rybník Malá Straka je mezi botaniky znám především díky nálezu liliovce kostilomky (Narthecium ossifragum). Rostlinu liliovce kostilomky zde sebral 26. srpna 1979 tehdy středoškolský student z Litoměřic, který netušil, co sbírá, ale vylisovanou rostlinu odnesl do muzea v Litoměřicích. V herbáři tohoto muzea je položka druhu uložena dodnes. Liliovec kostilomka byl z území ČR znám ze slatin mezi Slatiňany a Orlí, které se nacházejí asi 5 km severozápadně od rybníka Malá Straka. Jeho výskyt zde byl zaznamenán naposledy na přelomu 19. a 20. století. Ani u rybníka Malá Straka nebyl později jeho výskyt ověřen.
Fotografováno dne 29. 5. 2016.