Ospalé městečko Černošín (okres Tachov), ležící kdesi mezi Stříbrem a Planou u Mariánských Lázní, má svá nejlepší léta dávno za sebou. Posledním ranou, jež se na městečko snesla, bylo dobudování dálnice D5 až k hranicím, čímž notně poklesl význam silnice, na níž Černošín leží. Životnímu prostředí snížení provozu nepochybně prospělo, autobus sem však zajíždí jen ve všední dny. Ve svátek ať si každý poradí sám. Městečko přesto stojí za pozornost, kousek za městem nedaleko hřiště se nachází zajímavá přírodní památka Černošínský bor s výskytem vzácných rostlin v kulturním boru. Byla vyhlášena v roce 1990 na 2 ha.
Charakter květeny je do jisté míry utvářen polohou na úpatí čedičové Vlčí hory. Místy se dosud dochovalo bohaté bylinné patro, ze zajímavých druhů můžeme jmenovat prhu arniku (Arnica montana), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), hruštici jednostrannou (Orthilia secunda), hruštičku zelenokvětou (Pyrola chlorantha) a snad též hruštičku menší (Pyrola minor), z dřevin je významný především výskyt jeřábu dunajského (Sorbus danubialis).
Z uváděných druhů můžeme zmínit srpici barvířskou (Serratula tinctoria) nebo pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), naopak jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) a kociánek dvoudomý (Antennaria dioica) jsou považovány za již vymizelé.
Na větších plochách se dnes nalézají porosty třtiny křovištní (Calamgrostis epigejos), případně kopřiv (Urtica dioica), svědčící o nepříliš žádoucím vývoji v posledních letech. Jinak zde roste řada běžných druhů, např. žindava evropská (Sanicula europaea), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), borůvka (Vaccinium myrtillus), svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), jestřábník zední (Hieracium murorum), chlupáček zední (Pilosella officinarum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), rozrazil lékařský (Veronica officinalis), ostřice zaječí (Carex ovalis), mochna nátržník (Potentilla erecta), vřes (Calluna vulgaris), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kohoutek luční (Silene flos-cuculi), pomněnka lesní (Myosotis sylvatica), bika bělavá (Luzula luzuloides), bika chlupatá (Luzula pilosa).
Z dřevin je hojná pochopitelně sosna (Pinus sylvestris), ale také smrk ztepilý (Picea abies), oba jsou důsledkem lesního hospodaření, objevují se i mladé listnáče, mimo jiné bříza (Betula pendula) nebo osika (Populus tremula).
Fotografováno dne 8. 6. 2017.