Syn.: Rosa viscaria subsp. serafini (Viv.) Rouy
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Roste v západní a střední části Středozemí. S jistotou je známa z ostrovů Korsika, Sardinie a Sicílie, a dále z kontinentální Itálie, kde roste v některých horských skupinách Apenin.
Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny, pastviny v nadmořské výšce 800–1500 m.
Popis: Opadavý ostnitý keř, 30–100 cm vysoký, s hustě rozmístěnými hákovitými ostny, obvykle bez žláznatých chlupů. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s 2–3 jařmy, lístky jsou široce eliptické, 1–1,6(–2) cm dlouhé a 0,6–1 cm široké, na líci lysé a lesklé, na rubu se stopkatými žlázkami, téměř nevonné. Květy jsou jednotlivé na koncích větviček nebo tvoří chudý chocholík; květní stopky jsou krátké, lysé; 2 vnější kališní lístky nesou po obou stranách žláznaté přívěsky, prostřední má přívěsky jen po jedné straně, 2 vnitřní jsou bez přívěsků, kališní lístky se po odkvětu ohýbají nazpět a záhy opadávají; koruna je sytě růžová; tyčinek je mnoho; čnělky jsou nad ústím šípku lysé. Plodem je drobný kulovitý lysý šípek.
Ohrožení a ochrana: Ve Francii je tato růže druhem zákonem chráněným.
Fotografováno dne 4. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi).