Syn.: Abrotanum alpestre Jord. et Fourr., Abrotanum ambiguum Jord. et Fourr., Abrotanum brachylobium Jord. et Fourr., Abrotanum congestum Jord. et Fourr., Abrotanum incanescens Jord. et Fourr., Abrotanum mas Garsault, Abrotanum pauciflorum Jord. et Fourr., Abrotanum pedunculare Jord. et Fourr., Abrotanum platylobum Jord. et Fourr., Abrotanum pulverulentum Jord. et Fourr., Abrotanum rhodanicum Jord. et Fourr., Abrotanum suave Jord. et Fourr., Abrotanum virgatum Jord. et Fourr., Abrotanum viridulum Jord. et Fourr., Abrotanum xerophilum Jord. et Fourr., Artemisia abrotanifolia Salisb., Artemisia altissima Ehrh. ex DC., Artemisia anethifolia Fisch. ex DC., Artemisia angustifolia Gray, Artemisia elatior Klokov, Artemisia elegans Fisch. ex Ledeb., Artemisia foeniculacea Steven ex DC., Artemisia herbacea Besser, Artemisia humilis Mill., Artemisia naronitana Vis. ex DC., Artemisia paniculata Lam., Artemisia procera Willd., Artemisia proceriformis Krasch., Artemisia sabulosa Steven ex DC., Artemisia tenuissima Spreng. ex Besser
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Mediteránní či blízkovýchodní druh s nejistým původním areálem, pochází pravděpodobně z jihozápadní Evropy, z oblasti táhnoucí se od Španělska přes jižní Francii až po Itálii, někdy je však za jeho domovinu uváděna i jihovýchodní Evropa, Turecko a oblast Kavkazu.
Rozšířil se již v dávné minulosti i do dalších oblastí světa, je uváděn z celého evropského Středozemí i ze západní a střední Evropy, rovněž z jihu Arabského poloostrova a Indie, byl zavlečen také do Severní Ameriky. Bývá přechodně zavlékán i k nám.
Ekologie: Objevuje se většinou na stanovištích ovlivňovaných lidskou činností, v okolí lidských sídel, pěstuje se v zahradách. Kvete od pozdního léta do podzimu.
Popis: Výrazně aromatická bylina až polokeř s větvemi vystoupavými až přímými, 50–130(–170) cm dlouhými, dřevnatějícími, v horní polovině větvenými, nejprve přitiskle hedvábitě chlupatými, později olysalými. Listy jsou řapíkaté, v obrysu vejčité, 2(–3)krát peřenosečné, s úkrojky rozloženými víceméně v jedné rovině, ty jsou zelené, řídce přitiskle chlupaté, úkrojky posledního řádu jsou niťovité, na okrajích zaoblené, jen 0,5–0,8 mm široké, na vrcholu s krátkou špičkou. Květenství je latovité, jednotlivé úbory jsou vejcovité až kulovité, dosahují zhruba 3 mm v průměru, jsou krátce stopkaté, nicí; listeny jsou jednoduché, 1–3krát delší než úbor; vnější zákrovní listeny jsou kopinaté až vejčité, vnitřní jsou podlouhlé, květy jsou žlutavé, okrajové jsou samičí, vnitřní oboupohlavné. Plodem je vejcovitá nažka, 1,2 mm dlouhá, rýhovaná.
Využití: Používá se od pradávna jako léčivá rostlina, přidává se také do kořenících směsí, připravují se z něj likéry. Ve středověku i raném novověku byl rozlišován brotan samčí (tzv. dřevinka nebo boží dřevce) a samičí, oba typy se používaly v tradiční medicíně, i když samice vlastně představovaným druhem nebyla. Brotan byl vyhledáván i pro úkony magické.
Fotografováno dne 12. 6. 2022 (Česko, kultura).