Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Endemit italské Sicílie, vyskytuje se na jihovýchodním pobřeží ostrova. Druhotně se však rozšířil s lodní dopravou (neúmyslně převážený pravděpodobně v balastních nádržích) i do Francie a Velké Británie, dokonce také až na jih Austrálie. Na tomto kontinentu byl poprvé zaznamenán v přístavu v Adelaide již v roce 1889, dnes má jeho zdejší šíření až invazní charakter.
Ekologie: Roste na pobřežních útesech, na písečných dunách i ve štěrkové suti. Kvete od března do srpna, v Austrálii od listopadu do března.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem, v době květu 10–25 cm vysoká, nezřídka vytvářející poměrně kompaktní koberce. Lodyha je větvená, v průřezu okrouhlá, nekřídlatá, lysá, přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou široce kopisťovité, 15–45 mm dlouhé a 10–20 mm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé až zaokrouhlené, lodyžní listy chybí. Květenství je jednostranné, dichotomicky větvené, klasy jsou 20–60 mm dlouhé, klásky 2–4květé, zhruba 5 mm dlouhé; listeny jsou vejčité, nestejné, vnější asi 2 mm dlouhé, vnitřní až 4 mm dlouhé, tupé; kalich je nálevkovitý, 3,5–5 mm dlouhý, na bázi krátce chlupatý, narůžovělý nebo bělavý, koruna je narůžovělá až nafialovělá. Plody jsou tobolky.
Poznámka: V Austrálii se vyskytují jen dva původní druhy limonek (Limonium australe, L. tetragonum), avšak za posledních 200 let sem s člověkem proniklo dalších sedm nepůvodních druhů (kromě představovaného druhu Limonium hyblaeum jsou to například ještě druhy L. lobatum nebo L. sinuatum).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 10. 11. 2023 (Austrálie, South Australia, Canunda National Park).