Syn.: Jacea nigra (L.) Hill
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste v západní Evropě od severního Španělska přes Francii do Německa, jižní Skandinávie, Polska a Pobaltí. Zasahuje též do Británie a Itálie a snad též na sever Čech. Zavlečena byla do Severní Ameriky, středního Chile a na Nový Zéland.
K nám zřídka zavlékána, otázka možné původnosti v nejvíce oceánicky laděných oblastech Čech (Šluknovský výběžek, Žitavská kotlina, Chebsko) není ujasněna.
Ekologie: Roste na mezofilních loukách, v lesních lemech, na ruderalizovaných trávnících, podél cest a železnic. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 40–90 cm s přímou olistěnou lodyhou, zpravidla větvenou, s větvemi šikmo odstálými. Listy jsou bylinné, drsné, krátce pýřitě, někdy též pavučinatě chlupaté. Listy přízemní růžice jsou nečetné, za květu často zaschlé, spolu s dolními lodyžními jsou řapíkaté, s čepelí celistvou, obkopinatou až eliptickou, špičatou, postupně zúženou v řapík, nebo členěnou, peřenodílnou. Střední lodyžní listy jsou přisedlé až mírně ouškatě objímavé, oddáleně laločnatě zubaté nebo celistvé, nebo členěné, peřenolaločné až peřenodílné, horní jsou výrazně menší, přisedlé s klínovitou bází. Úbory mají průměr asi 4 cm, jsou jednotlivé na koncích lodyh a větví. Květy jsou pouze trubkovité, růžové až růžově fialové, okrajové mohou nebo nemusí být zveličené. Zákrov je víceřadý, široce vejcovitý až kulovitý. Zákrovní listeny se střechovitě překrývají. Přívěsky vnějších a středních zákrovních listenů jsou světle až tmavě hnědé nebo černé, obvykle zcela zakrývající zákrovní listeny, jsou přitisklé až volně přitisklé, v obrysu široce vejčité až okrouhlé, hřebenitě členěné, s okrajovými třásněmi až 2,7 mm dlouhými, s koncovou třásní kratší. Nejdelší přívěsky jsou dlouhé 6–8 mm, celistvá střední část je kopinatá až vejčitá s 13–17 postraními třásněmi na každé straně. Nažky jsou světlé, válcovité, mírně smáčklé, zakončené kratičkým chmýrem, jež může i chybět.
Záměny: Patří do složité a obtížné sekce Jacea známé snadným a častým křížením mezi jednotlivými druhy. U chrpy černé je navíc uváděn neujasněný počet poddruhů, ve střední Evropě jsou nejčastěji uváděny dva, subsp. nigra s kulovitými zákrovy a subsp. nemorosa s válcovitými zákrovy. Nejpravděpodobnější je záměna s kříženci chrpy černé s chrpou luční (Centaurea jacea), jež se vyznačují přechodným vzhledem patrným zvláště na středních zákrovních listenech, různě a nepravidelně utvářených, třásnitých, avšak s třásněmi nepravidelně bočně srůstajícími. Odlišení zvláště u zpětných kříženců může být nesnadné, podezření na zvrhlý původ zvyšuje výskyt jiných druhů chrp této sekce v okolí.
Fotografováno dne 31. 7. 2015 (Česko, NPP Lužní potok).