Syn.: Allium ascalonicum auct., Allium esculentum Salisb., nom. illeg., Allium salota Dostál, Cepa esculenta Gray, Cepa vulgaris Garsault, nom. inval., Kepa esculenta Raf., Porrum cepa (L.) Rchb.
Česká jména: česnek cibule (Presl 1846), cibule (Dostál 1950), cibule kuchyňská, cibule (Kubát 2002)
Slovenská jména: cibuľa kuchynská (Dostál 1950), cesnak cibuľový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rozšíření: Tento druh cibule není znám z žádného přírodního stanoviště, pěstuje se téměř po celém světě jen jako kulturní plodina, a to v mnoha kultivarech i varietách. Snad byl kdysi vyšlechtěn z některého blízkovýchodního či středoasijského druhu, snad z Allium oschaninii nebo A. vavilovii. Zplaňuje víceméně jen sporadicky v oblastech mírných, subtropických i tropických, na východní polokouli od Británie a Kanárských ostrovů až po Japonsko a Nový Zéland, v Americe od Pacifiku až po Atlantik a od jihu Kanady až po severní Argentinu.
Ekologie: Pěstuje se na polích a v zahradách, odkud může někdy i zplaňovat, objevuje se pak v okolí zahrad, na úhorech, skládkách i rumištích, také v okolí silnic a železničních tratí, v tropech údajně vstupuje též do vlhčích lesů. Kvete od června do srpna.
Popis: Bylina s cibulí jedinou nebo několika, které jsou nahloučeny na oddenku a dosahují v průměru 1–10 cm. Listy jsou trubkovité, až 40 cm dlouhé a dosahující až 2 cm v průměru, v průřezu jsou téměř okrouhlé. Stvol je přímý, 30–100 cm vysoký, dutý, pochvy jej kryjí zhruba do 1/5 jeho délky, v dolní polovině je zřetelně nafouklý. Lichookolík je polokulovitý až kulovitý, mnohokvětý, dosahuje až 9 cm v průměru; všechny květní stopky jsou skoro stejně dlouhé, na bázi s blanitými listeny, bez pacibulek; toulec je blanitý, vytrvávající, kratší než květenství; okvětní lístky jsou podlouhlé až vejčité, bílé až nafialovělé, se zelenou žilkou; tyčinky jsou vyniklé. Plodem je tobolka.
Využití: Cibule kuchyňská se pěstuje od nepaměti jako nezaměnitelná a nepostradatelná zelenina, používá se v kuchyni za syrova i v tepelných úpravách – konzumuje se cibule, ale také listy. Dříve sloužila i k odhánění myší a krtků. Vysoce byla ceněna také v tradiční medicíně, používala se k léčení mnoha neduhů, včetně moru – rozhodně má baktericidní i fungicidní účinky. Před jejím nadužíváním však staří lékaři i rezolutně varovali – pak bolení hlavy činí, žaludku nechutenství přináší, paměť zemdlívá, rozum zamračuje a zrak zatemňuje, jak tvrdí doktor Huber. Vůbec prý není dobrá pro lidi horkokrevné, flegmatikům slouží lépe.
Fotografováno dne 21. 7. 2016 (Polsko, Vratislav, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Wrocławskiego a domácí kuchyně).