Syn.: Allium humbertii Maire, Allium subhirsutum subsp. subvillosum (Salzm. ex Schult. et Schult. f.) Duyfjes, Allium subhirsutum var. subvillosum (Salzm. ex Schult. et Schult. f.) Ball, Allium vernale Tineo
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rozšíření: Makaronésko-mediteránní druh, jehož areál sahá od Azorských a Kanárských ostrovů přes jih Pyrenejského poloostrova a severozápad Afriky až po Baleárské ostrovy a Sicílii.
Ekologie: Roste na pobřežních písčinách a na travnatých stanovištích v křovinaté mediteránní vegetaci, také podél cest. Kvete v průběhu dubna.
Popis: Vytrvalá bylina s cibulkou dosahující v průměru okolo 15 mm. Lodyha je přímá, 5–40 cm dlouhá, v průřezu okrouhlá. Listy vyrůstají po 2–5, jsou čárkovité, 6–30 cm dlouhé a až 2 cm široké, brvité. Toulec je až 15 mm dlouhý, vytrvávající, květy jsou nahloučeny v polokulovitém okolíku s průměrem 25–45 mm, jejich stopky jsou až 20 mm dlouhé, okvětní lístky jsou 5–9 mm dlouhé a až 2 mm široké, bílé, vnější jsou úzce vejčité, vnitřní úzce eliptické; tyčinek je 6, jsou delší než okvětní lístky, jejich nitky jsou 6–11 mm dlouhé, prašníky žluté. Plodem je tobolka, až 4 mm dlouhá.
Záměny: Podobné a skoro v celém Mediteránu i na Kanárských ostrovech se vyskytující druhy Allium neapolitanum a Allium subhirsutum mívají tyčinky kratší než okvětní lístky.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 9. 4. 2025 (Španělsko, Baleárské ostrovy, Mallorca, Parc natural de Mondragó) a 23. 4. 2025 (Mallorca, Platja de Cala Pi).