Syn.: Briseis triquetra (L.) Salisb., Nectaroscordum triquetrum (L.) Galasso et Banfi
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, jehož původní areál se nachází na Pyrenejském poloostrově, v jižní Francii, Itálii a severozápadní Africe. Byl však zavlečen i do západní Evropy (Nizozemsko, Velká Británie a Irsko), do Makaronésie (Madeira, Azorské a Kanárské ostrovy), jižní Afriky, na západ Severní Ameriky, do severní Argentiny, jihovýchodní i jihozápadní Austrálie, na Tasmánii a Nový Zéland.
Ekologie: Roste na stanovištích stinných a vlhkých, v lesích a lesních lemech, v křovinách, při okrajích pastvin a luk, objevuje se podél vodních toků a v mokřinách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1200 m. Kvete od února do května.
Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou až skoro kulovitou cibulkou. Stvol je přímý, záhy po odkvětu poněkud povadlý, 10–45(–59) cm dlouhý, zřetelně 3hranný; listy jsou obvykle 2–3(–5), přízemní, jsou až 44 cm dlouhé a 1,7 cm široké. Toulec je složený ze dvou listenů, které jsou až 25 mm dlouhé, vytrvávající, květenstvím je obvykle jednostranný lichookolík, 3–15(–19)květý, bez pacibulek; květní stopky jsou až 25 mm dlouhé, květy jsou zvonkovité, nicí, okvětní lístky jsou kopinaté, 10–18 mm dlouhé a 2–5 mm široké, bílé, se zelenou žilkou, na vrcholu špičaté, lysé; tyčinky jsou 6–7 mm dlouhé. Plodem je tobolka, 6–7 mm dlouhá.
Záměny: Trojhranný stvol této rostliny je dosti charakteristickým znakem, v Itálii a na Korsice se však můžeme setkat ještě s dalším druhem s trojhranným stvolem, kterým je Allium pendulinum, což je rostlina poněkud menší, její květenství je obvykle o něco chudší a nebývá jednostranné. I k nám byl zavlečen další druh s trojhranným stvolem, a to původně kavkazský česnek podivný (Allium paradoxum), který se od obou jmenovaných druhů odlišuje přítomností pacibulek v květenství a výraznou redukcí květů.
Využití: I tento druh česneku lze konzumovat.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 4. 2007 (Portugalsko, region Alentejo, São Luís).