Syn.: Crucifera amara E. H. L. Krause, Ghinia amara Bubani
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Roste v celé Evropě s výjimkou nejsevernějších a nejjižnějších částí, dále roste na západní Sibiři. V ČR se vyskytuje roztroušeně až dosti hojně od nížin až do podhorského stupně.
Ekologie: Obývá lesní prameniště, olšiny údolních luhů podle menších vodních toků, vzácněji příkopy podél lesních cest či náplavy. Roste na vlhkých a živinami bohatých půdách.
Popis: 20–40 cm vysoké byliny, často křehké, lodyha na bázi vystoupavá, rovná nebo mírně křivolaká, jednoduchá nebo v horní polovině větvená. Lodyžní listy v počtu 5–10, světle zelené, tenké, 2–4jařmé. Květenství je tvořeno jedním či několika hrozny na lodyžních větvích, květy na 5–15 mm dlouhých stopkách, koruna 6–8 mm dlouhá. Plodem jsou šešule. Kvete od května do června.
Variabilita: Kromě široce rozšířeného, víceméně nehorského nominátního poddruhu C. amara subsp. amara (na našich fotografiích) je rozlišováno ještě několik dalších horských poddruhů – alpsko-česká C. amara subsp. austriaca, karpatsko-sudetská Cardamine amara subsp. opicii, pyrenejská C. amara subsp. pyrenaea a balkánská C. amara subsp. balcanica. Blízce příbuzný řeřišnici hořké je ještě druh Cardamine amporitana, rostoucí v Apeninách a Pyrenejích. Zajímavá je situace ohledně poddruhů rostoucích na našem území. Řeřišnice hořká Opizova (Cardamine amara subsp. opicii) je v typických případech naprosto odlišná svým celkovým vzhledem a bývala považována i za samostatný druh; v jednotlivých znacích se však spíše jedná o rozdíly kvantitativní povahy a vzhledem k dosti velké variabilitě obou poddruhů se u obou objevují morfotypy více či méně inklinující k sobě navzájem. Naopak poměrně nedávno popsaná řeřišnice hořká rakouská (Cardamine amara subsp. austriaca) se dá od nominátního poddruhu spolehlivě odlišit pouze na základě odlišné ploidie a velikosti pylových zrn; jde o taxon vzniklý zřejmě v dosti nedávné době. Na našem území představuje tetraploidní řeřišnie hořká rakouská alpský migrační prvek; souvisle roste v oblasti jižních a jihozápadních Čech, jinde jen ojediněle; naopak diploidní řeřišnice hořká pravá v těchto oblastech téměř neroste (do jižnějších částí ČR proniká spíše jen údolími velkých řek). Kontaktní zóna těchto dvou poddruhů je zřejmě dosti úzká, v této zóně byla zaznamenána hybridizace mezi oběma typy za vzniku částečně plodných triploidních jedinců.
Záměny: Velmi podobné, avšak výrazně vzácnější jsou druhy rodu potočnice (Nasturtium), které se liší žlutými prašníky a zahnutými šešulemi; při troše zkušeností se dají oba rody odlišit i podle listů, přestože ty jsou velmi variabilní (lístky řeřišnice hořké jsou na vrcholu zubů či laloků kratičce hrotité).
Fotografováno dne 4. 5. 2008 (Česko, NPR Voděradské bučiny).