Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Endemit nevelkého území na jihozápadě Portugalska, vyskytuje se pouze v západní části regionu Algarve (především v pohoří Serra de Monchique) a v okolí města Vila Nova de Milfontes.
Ekologie: Roste na skalních výchozech, v lemech lesů a v xerofilních křovinách, výhradně na silikátovém podkladu, společně například s druhy Arbutus unedo, Quercus suber aj., v nadmořských výškách zhruba od 100 do 850 m. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, až 60 cm dlouhou, jednoduchou nebo chudě větvenou, nekřídlatou, řídce olistěnou, chlupatou. Přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou řapíkaté, kopinaté, až 30 cm dlouhé a asi 5 cm široké, celokrajné či zubaté, anebo lyrovité, s úkrojky vejčitými až široce kopinatými, celokrajnými nebo zubatými, lodyžní listy jsou přisedlé, peřenoklané až peřenosečné, s 1–5 páry kopinatých úkrojků. Úbory jsou terminální, jednotlivé; zákrov je vejcovitý, 17–25 mm dlouhý, zákrovní listeny vyrůstají v 7–8 řadách, jsou vejčité až podlouhle vejčité, žlutozelené, lysé až pavučinatě chlupaté, na vrcholu s trojúhelníkovitým nahnědlým lemem a po okraji s 8–14 páry zubů, které jsou 1,5–3 mm dlouhé, nejvyšší z nich je až 3,5 mm dlouhý, poněkud trnitý; trubkovité květy jsou 18–25 mm dlouhé, žluté až naoranžovělé, se 3–5 cípy. Plodem je načernalá nažka, 5–6 mm dlouhá, s dvojitým chmýrem, který je kratší než nažka.
Záměny: Druh byl popsán teprve v roce 1984, předtím býval spojován s jihošpanělským druhem Centaurea prolongi, který se vyskytuje především na vápencích v širším okolí andaluského města Málaga, objevuje se vzácně na stejném podkladu i na jihu portugalského regionu Algarve (odtud je uváděn i druh Centaurea occasus). Druh Centaurea prolongi se odlišuje úkrojky bazálních listů poněkud užšími, kopinatými, olysalými, jeho květy jsou zároveň spíše světlejší a chmýr je delší než nažka, která je žlutavá.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 4. 2007 (Portugalsko, region Alentejo, São Luís).