Syn.: Amarella quadrifida Gilib., Amarella vulgaris Raf., Cicendia campestris (L.) Raf., Eyrythalia campestris (L.) Borkh., Eyrythalia obtusifolia Bercht. et J. Presl, Gentiana albiflora Schur, Gentiana atrata (H. J. Coste) Charb., Gentiana campestris L., Gentiana catalaunica Sennen, Gentiana hypericifolia (Murb.) Wettst., Gentiana pascuorum Bubani, Gentiana spathulata Bartl. ex Rchb., Gentiana suecica Murb., Gentiana vaillantii F. W. Schmidt, Gentianella hypericifolia (Murb.) Tutin ex N. M. Pritch., Gentianella tetrandra Moench, Gentianusa campestris (L.) Pohl, Hippion campestre F. W. Schmidt, Lexipyretum campestre Dulac
Česká jména: nostřek polní (Berchtold et Presl 1823), eurythalka polní (Berchtold 1838, Opiz 1852), hořeček ladní (Kubát 2002)
Čeleď: Gentianaceae – hořcovité
Rozšíření: Pochází z Evropy, kde roste od Španělska po Skandinávii, východní areálová hranice prochází severní Itálií, Rakouskem, Čechami, Polskem a baltskými státy. Roste také na Britských ostrovech a na Islandu. V areálu je velmi proměnlivý, rozlišuje se několik poddruhů, z nichž taxonomickou hodnotu mají alespoň aestivální rostliny, hodnocené jako Gentianella campestris subsp. suecica, a jednoletý autumnální typ G. c. subsp. baltica. Nominátní poddruh – na našich obrázcích – představuje dvouleté autumnální rostliny, takové rostliny jsou známy z Islandu a Skandinávie, dále ze střední Evropy od středního Německa po severní Itálii a z Pyrenejí.
Na našem území se tento hořeček kdysi vyskytoval na několika desítkách lokalit od Domažlicka přes okolí Prahy až do východních Krkonoš a podhůří Orlických hor; nezřídka bylo zaznamenáno i více poddruhů na jedné lokalitě. Nominátní poddruh rostl např. kolem Čerchova a v Branžovském hvozdu, na Plzeňsku, Příbramsku, v Krušných a Jizerských horách a v Krkonoších, ale s jistotou nebyl pozorován po roce 1970. Na Slovensku nebyl zjištěn ani v minulosti.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou krátkostébelné pastviny, zejména s dominantní smilkou tuhou, preferuje kyselé, na živiny chudé substráty. Nominátní poddruh kvete od srpna do října.
Popis: Dvouleté byliny (subsp. baltica jsou jednoletky); lodyhy jsou přímé, 8–15(–25) cm vysoké, už od báze obvykle větvené, v době květu bývá zachována přízemní růžice listů. Listy jsou vstřícné; dolní a střední lodyžní listy jsou úzce vejčité až kopinaté, (2–)2,5–3,5 cm dlouhé a 0,8–1,1 cm široké, obvykle delší než lodyžní články, celokrajné, často hustě papilnaté, na vrcholu tupě špičaté až špičaté. Květenství je nejčastěji chudá lata, obvykle s více než 10 květy; květní stopky jsou 1–2 cm dlouhé; květy jsou 4četné; kališní cípy jsou velmi nestejné, široké dva vnější často zcela překrývají vnitřní; koruna je úzce nálevkovitá, 1,8–3 cm dlouhá, modrofialová, v ústí korunní trubky třásnitá, s rozestálými cípy; tyčinky jsou 4; semeník téměř přisedlý, gynofor je nanejvýš 2 mm dlouhý, blizny 2. Plody jsou válcovité tobolky.
Záměny: Od ostatních středoevropských hořečků se nápadně odlišuje 4četnými květy.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky (2017) je nominátní poddruh uveden v kategorii vyhynulých, ve vyhlášce chráněných rostlin je veden mezi druhy kriticky ohroženými.
Poznámka: V rámci polymorfního druhu Gentianella campestris představuje nominátní poddruh dvouletý autumnální typ: zdá se, že největším problémem je identifikovat, jestli jsou rostliny jednoleté nebo dvouleté. Jednoleté rostliny se označují jako subsp. baltica a jejich hlavním odlišením je přítomnost zbytků děložních lístků. Takové rostliny jsou typické pro severní polovinu Německa, Polsko a Pobaltí, zasahují i na naše území. Naopak u rostlin dvouletých (subsp. campestris) je typická přítomnost zasychající listové růžice. Třetí rozlišovaný poddruh (subsp. suecica) má odlišný vzhled – jsou to rostliny s prodlouženými internodii v dolní části lodyhy, chudě rozvětvené teprve nahoře; kvetou v červnu a na počátku července.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. 9. 2013 (Švýcarsko, Valais, Col du Sanetsch), 21. 9. 2013 (Švýcarsko, Graubünden, Albulapass), 24. a 25. 8. 2017 (Švýcarsko, Graubünden, Val Müstair).