Syn.: Juniperus abyssinica K. Koch, Juniperus hochstetteri Antoine, Sabina procera (Hochst. ex Endl.) Antoine
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Rozšíření: Jediný druh jalovce, který zasahuje až na jižní polokouli. Hlavní část areálu leží v Africe od hor v súdánském jihovýchodním pohraničí a Eritrey až do východního Konga a severovýchodního Zimbabwe. Kromě toho roste také v horách jihozápadní části Arabského poloostrova v Saúdské Arábii a v Jemenu.
Ekologie: Charakteristický druh afromontánní vegetace; roste v horách, zejména na prudkých kamenitých svazích v nadmořských výškách 2100–3300 m. Vůči podkladům není příliš citlivý, je znám z vápenců, čedičů, žul i přeměněných krystalických hornin.
Popis: Větší dvoudomý keř nebo strom, dorůstající výšky 8–12(–40) m (statné stromy jsou dnes výjimečné); borka je světle hnědá až šedohnědá, s hlubokými podélnými trhlinami, odlupuje se v úzkých plátech. Listy na semenáčcích jsou málopočetné, jehlicovité, 8–10 mm dlouhé, listy na větvičkách dospělých jedinců jsou šupinovité, hustě střechovitě uspořádané, 0,5–1 mm dlouhé, celokrajné, bez blanitého okraje, s odstávajícími špičkami. Samčí šištice jsou elipsoidní, 3–5 mm dlouhé, zelenavé, později hnědnoucí; samičí šištice tvořené 4(–6) semennými šupinami, jsou téměř kulovité, asi 2 mm v průměru, modrozelené. Jalovčinky (zdužnatělé šištice) jsou kulovité, 3–7 mm v průměru, hnědé až tmavě purpurové a s modravým ojíněním, se zřetelnými vyčnívajícími špičkami šupin, dozrávají v průběhu 12–18 měsíců; semena jsou nejčastěji 2–3, asi 5 mm dlouhá.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu IUCN je hodnocen jako vyžadující pozornost (LC). V některých zemích, např. v Kongu, Malawi a Zimbabwe, jsou přežívající populace velmi slabé a ohrožené těžbou dřeva a rozšiřující se pastvu.
Využití: Velmi významný zdroj pevného, ale přitom snadno opracovatelného dřeva.
Poznámka: Blízce příbuzný je mediteránní jalovec Juniperus excelsa, od nějž se liší především menší velikostí jalovčinek. Oba druhy mají evidentně společného předka.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 27. 10., 4. a 8. 11. 2013 (Etiopie, Gondar, Lalibela, masiv Abuna Yosef: pod osadou Ad Medhame Allem a u kláštera Machina Maryam).