Syn.: Ledum palustre L., Ledum tomentosum Stokes, nom. illeg., Rhododendron palustre (L.) Kron et Judd, nom. illeg.
Česká jména: rojovník bahenní (Kubát 2002)
Slovenská jména: rojovník močiarny (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Severní a střední Evropa, hranici rozšíření tvoří jižní Německo, severovýchodní Rakousko a severní Ukrajina, dále areál pokračuje přes Rusko až do Mandžuska a Koreje, vyskytuje se také v arktické části Severní Ameriky, západním Grónsku.
V Česku se vyskytuje řídce až roztroušeně, objevuje se v pohraničních pohořích, Ralské pahorkatině, Adršpachu, Slavkovském lese, na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách, často na Třeboňsku a na některých dalších jednotlivých lokalitách.
Ekologie: Roste především ve větších porostech na rašeliništích, vřesovištích a v rašelinných borech. Setkáme se s ním také na stinných a vlhkých pískovcových skalách. Kvete v květnu až červnu.
Popis: Vzpřímený keř až 150 cm vysoký, s kožovitými úzkými čárkovitými listy, které jsou mírně podvinuté a na rubu rezavě plstnaté. Květenství v podobě vrcholových okolíků jsou složena z mnoha bílých květů s pětičetnými korunními lístky. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). Na Slovensku je ohrožený (EN) a také chráněný zákonem (§).
Využití: V Severní Americe se z listů a mladých větviček zhotovuje tzv. labradorský či Jamesův čaj. Listy obsahují narkotikum, tzv. rojovníkový olej s charakteristickým aroma a hořkou chutí. V Norsku a Rusku sloužil tento olej jako náhrada chmele v pivovarnictví.
Poznámka: Dříve býval tento druh řazen k rodu rojovník (Ledum), na základě výsledků molekulární systematiky byl přeřazen mezi pěnišníky (Rhododendron).
Fotografovali Petr Krása, v květnu 2001 (Polsko, Słowiński Park Narodowy); Ladislav Hoskovec, v květnu 2005 (Varšava, Ogród Botaniczny Uniwersytetu Warszawskiego).