Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Endemit velmi malého území na západním pobřeží Sardinie. Roste pouze na několika čtverečních kilometrech na poloostrově Sinis západně od města Oristano, a to na jeho jižním výběžku (Capo di San Marco) v okolí ruin antického města Tharros.
Ekologie: Roste na pobřeží na svazích kopečků, budovaných průniky čedičů přes písčité sedimenty, a to zejména na návětrné straně, která je navíc při bouřích ovlivněna slaným sprejem. Fotografované rostliny indikovaly přítomnost těžkých mazlavých půd, které se tvoří právě na větrající čedičové vyvřelině.
Popis: Vytrvalá rostlina s dřevnatým vícehlavým oddenkem, na jehož vrcholech se tvoří růžice listů; za květu dorůstá výšky až 50 cm. Listy jsou obkopinaté, obvejčité až kopisťovité, 6–7 cm dlouhé a 1,5–2,5 cm široké, na bázi plynule zúžené do křídlatého řapíku dlouhého 2–4 cm, celokrajné, na vrcholu krátce hrotité, jsou polovzpřímené až vzpřímené, s 5–9 souběžnými žilkami. Květenství je dosti bohaté, latovité, na koncích větví nese klasovitě uspořádané klásky v hustotě 8–9 na 1 cm, postrádá sterilní větvičky; klásky jsou většinou 3květé; vnitřní listeny pod kláskem jsou asi 3,5 mm dlouhé, vnější jsou kratší; kalich je rovněž asi 3,5 mm dlouhý; koruna je světle nachová a má asi 5 mm v průměru. Plody jsou nažky.
Fotografováno dne 16. 5. 2013 (Itálie, Sardinie, San Giovanni di Sinis-Tharros).