Syn.: Lupinus barilochensis C. P. Sm.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh pochází z Kalifornie, USA, je pěstován v mnoha zemích světa, snadno zplaňuje. Druhotně rozšířen v Severní Americe až do jihozápadní Kanady, na jihu Jižní Ameriky (v Patagonii a středním Chile), včetně Falklandských ostrovů, v západní Evropě, v Austrálii, na Novém Zélandu, v Turecku. V Austrálii je považován za potenciálně nebezpečný plevel.
Ekologie: Pobřežní písečné a dobře odvodněné oblasti: písečné duny, křoviny, narušené plochy, ve vnitrozemí koryta řek.
Popis: Bohatě větvený keř dorůstající výšky 1,5–2(–3) m, s dlouhým hlavním kořenem. Mladé výhony hustě hedvábitě chlupaté, starší výhony dřevnatějící. Listy řapíkaté, 5–12četné, lístky obkopinaté, špičaté, 20–60 × 5–10 mm, na líci lysé, na rubu chlupaté, zelené až šedozelené. Květy v přeslenech v terminálních hroznech až 30 cm dlouhých. Jednotlivé květy stopkaté, kalich hustě chlupatý, koruna 15–18 mm dlouhá, světle žlutá, vzácně bílá nebo modrofialová, sladce vonící. Plodem je lusk 4–8 cm dlouhý, chlupatý, ve zralosti explozivně pukající, se 7–12 elipsoidními semeny, tmavě hnědými, skvrnitými.
Využití: Druh je pěstován jako okrasná rostlina, vysazuje se ke zpevnění písčitých půd a dun, využívá se k rekultivaci půdy. Toleruje mrazy až do -12 °C, vyžaduje slunečné polohy, nepodmáčenou půdu. Pěstuje se řada barevných kultivarů.
Poznámka: Tvoří křížence s dalšími druhy, Lupinus arboreus × L. polyphyllus má větší listy a květ žlutý s modrými nebo fialovými pruhy.
Fotografováno ve dnech 30. 11. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, mys Farewell) a 2. 12. 2011 (Greymouth).