Severovýchodně od obce Vojnův Městec (okres Žďár nad Sázavou) se na jihozápadně exponovaných svazích mírně se svažujících do údolí potoka, který je odvodňuje, nachází na ploše 13,38 hektarů (a 2,33 ha ochranné pásmo) přírodní památka Suché kopce. Její název je zavádějící, protože v chráněném území se nachází řada pramenů, z nichž některé (převážně na západním okraji) byly v minulosti podchyceny do studní. Chráněné území je také poznamenané dřívějšími snahami o odvodnění. Do dnešním dnů se dochovaly tři hluboké odvodňovací příkopy vedoucí od pramenišť do údolí potoka.
Místní používají pro toto území název Střelnice, protože ve východní části dnešní přírodní památky bývala ještě v osmdesátých letech 20. století vojenská střelnice. Jejím pozůstatkem je mohutný zemní val na severozápadním okraji chráněného území a také zbytky zákopů nacházející se před tímto valem. Po vyhlášení chráněného území v roce 1990 byly odstraněny nežádoucí výsadby dřevin a zredukovány i náletové dřeviny. Zbytek rozptýlených náletových dřevin dotváří typický krajinný ráz.
Nejcennější vegetaci představují především prameništní rašelinějící louky zastoupené společenstvy ze svazu Sphagno recurvi-Caricon canescentis a Caricion fuscae. Na ně navazují vlhké pcháčové louky ze svazu Calthion. Na suchých okrajích chráněného území pak navazují mezofilní ovsíkové louky, které na nejsušších a neúživných místech nahrazují suché smilkové trávníky z asociace Nardo-Festucetum capillatae.
Lokalita je známa především hojným výskytem prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), kterému zjevně svědčí kosení luk a roste hojně na vlhkých místech a roztroušeně i na mezofilních stanovištích. Na mezofilních stanovištích je velmi hojný vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), který se zjevně šíří i na polokulturní louky v okolí. Ze vstavačovitých zde roste vzácně ještě prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Dříve uváděná pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) nebyla v posledních letech ověřena.
Z dalších zvláště chráněných druhů zde rostou všivec lesní (Pedicularis sylvatica), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), vlochyně (Vaccinium uliginosum), starček potoční (Tephroseris crispa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris) nebo všivec bahenní (Pedicularis palustris) Na sušších stanovištích hadí mord nízký (Scorzonera humilis) nebo kociánek dvoudomý (Antennaria dioica).
Díky geologickému podloží, které tvoří biotické ruly, nejsou místní prameny příliš bohaté na báze, a tak i místní bryoflóru tvoří spíše běžné druhy rašelinných luk, jako rašeliník člunkolistý (Sphagnum palustre), r. kostrbatý (S. squarrosum). Jen vzácně zde roste rašeliník Warnstorfův (S. warnstorfii) jehož polštáře prorůstají lodyžky ploníku tuhého (Polytrichum strictum). Území je zajímavé i výskytem zmije (Vipera berus) nebo křepelky polní (Coturnix coturnix), která zde hnízdí.
Přírodní památka je jedenkrát ročně sečena, sušší okrajové části pomocí lehké mechanizace, jádro území (7,5 ha) je sečeno ručně. V roce 2009 byly v místech dvou pramenišť odstraněny i náletové keře vrb. Ruční sečení zajišťuje občanské sdružení Krajina.
Fotografováno dne 24. 6. 2010.