Syn.: Bona narbonensis (L.) Medik., Faba narbonensis (L.) Schur, Vicia serratifolia sensu auct.
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Poměrně rozsáhlý areál zahrnuje Středozemí včetně severní Afriky, Blízký východ a zasahuje až do Pákistánu a indického Kašmíru. Do severněji položených částí Evropy i Asie bývá občas zavlékána, tak i do Česka a na Slovensko.
Ekologie: Nejčastěji roste na úhorech a rumištích, vystupuje do nadmořské výšky asi 1200 m.
Popis: Jednoletá přímá bylina vysoká 30–70(–90) cm. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, s 2–4 jařmy (nejnižší obvykle jen s 1–2 jařmy), zakončené hrotem, jednoduchým nebo větveným úponkem; lístky jsou kopinaté až vejčité, 1–4,5 cm dlouhé a 0,7–2,5 cm široké, krátce pýřité nebo jen na okraji brvité, na okraji často jemně zubaté; palisty jsou polostřelovité až polokruhovité, celokrajné až zastřihované. Květy vyrůstají po 1–6 ve velmi zkrácených hroznech v paždí listů; kalich má trubku 8–13 mm dlouhou, šikmé ústí a nestejné zuby zdéli poloviny trubky; koruna je tmavě nachová až růžovofialová, někdy s žlutobílými tóny, pavéza je 1,5–3 cm dlouhá; tyčinek je 10; semeník je svrchní. Lusky jsou 3,5–6 cm dlouhé a 0,8–1,2 cm široké, chlupaté nebo olysalé, obvykle s 4–7 semeny.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku zákonem chráněný druh.
Využití: Občas se pěstuje jako pícnina, případně i jako luštěnina.
Poznámka: Druh bývá považován za planého předchůdce bobu (Faba bona).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 26. 2. 2008 (Izrael, Sdei Trumot).