Syn.: Vicioides sylvatica (L.) Moench, Cracca sylvatica (L.) Opiz, Vicilla sylvatica (L.) Schur
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Británii, od východní Francie přes střední a východní Evropu, Rusko až k Bajkalu. Na severu po poloostrov Kola, na jihu po sever Itálie a sever Balkánského poloostrova.
V Česku se vyskytuje téměř na celém území od pahorkatin po vrchoviny.
Ekologie: Roste v křovinách, světlých lesích, na okrajích lesů a lesních cest, pasekách, sutích a roklích. Dává přednost světlým až stinným, chladnějším stanovištím a spíše zásaditým, humózním a vlhčím půdám. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá, 0,5–2 m dlouhá bylina. Lodyha poléhavá nebo popínavá, hranatá, lysá. Listy krátce řapíkaté, střídavé, sudozpeřené s 6–9 jařmy, vřeteno zakončené rozvětvenou úponkou, lístky eliptické až vejčité, 7–20 mm dlouhé, 4–11 mm široké, lysé až olysalé. Květenství vyrůstá z úžlabí listů, je dlouze stopkaté a 5–20květé. Kalich pravidelný, pěticípý, zvonkovitý, cípy kratší než trubka. Koruna bílá, narůžovělá nebo mírně nafialovělá, s fialovými žilkami, 15–18 mm dlouhá, pavéza obsrdčitá, křídla o trochu kratší než pavéza, člunek zdéli křídel. Plodem je lusk s 2–3 semeny.
Fotografováno dne 4. 7. 2005 (Itálie, Dolomity, úpatí Monte Piano).