Chráněné území bylo vyhlášeno 30. 10. 2002 na ploše 1, 7381 ha a patří k nejmladším na Chrudimsku. Z tohoto důvodu také není zpracováno v publikaci Chráněná území IV., Pardubicko, která vyšla v témže roce. Nachází se v blízkosti města Chrast, v těsném sousedství jeho části Chrašice, podle které bylo nazváno. Jedná se o jihozápadně orientovaný, velmi prudký opukový svah (čelní svah kuesty) nad potokem Žejbro. Místy jsou obnažené horninové vrstvy a hostí vegetaci typickou pro tzv. bílé stráně. Podle fytogeografického členění ČR leží chráněné území na okraji termofytika (okres Východní Polabí, podokres Pardubické Polabí), ale území za jeho jižní hranicí je již přičleněno k mezofytiku.
Chrašická stráň
Vegetace území je tvořena teplomilnými, suchomilnými nebo mezofilními druhy otevřených stanovišť, které jsou na území Pardubického kraje poměrně vzácná. Pro řadu těchto druhů je tato lokalita hranicí jejich výskytu v Čechách, popř. na Chrudimsku. Na území PP bylo během inventarizačního průzkumu v roce 2008 (viz literatura) zaznamenáno 169 taxonů cévnatých rostlin. Starší průzkumy uvádějí celkem 121 taxonů, z toho 15 nebylo potvrzeno a naopak bylo nalezeno celkem 64 nových taxonů pro území. Bohužel nebyl potvrzen dřívějších výskyt těch nejzajímavějších druhů: Orchis purpurea, O. militaris, Cephalanthera damasonium, Anemone sylvestris, Anthericum liliago, Clematis recta, Allium senescens subsp. montanum, Rosa gallica, Asperula tinctoria.
Chrašická stráň
Orchis purpurea uvádí z této lokality již E. Kalenský, později byl potvrzen v roce 1977 a v roce 1986. Při aktualizaci vegetační mapy biotopů v roce 2009 jsem 9 kvetoucích rostlin nalezla 500 m jihovýchodně od hranic koseného území a v budoucnosti je tedy možné, že tento druh se znovu objeví přímo v přírodní památce. Stejně tak M. Duchoslav objevil silnou populaci (150 ex.) tohoto druhu v náletovém jasanovém lesíku ve svahu pod bývalým Altánem. Dále v těchto místech nalezl 15 trsů Clematis recta a 5 kusů Cephalanthera damasonium. Oba druhy jsem sama nalezla 13. 5. 2009 ještě na další lokalitě asi 1,5 km jihovýchodně od PP. Orchis militaris byl nalezen v roce 1975 dr. Hájkem (1 ex.) a později nebyl ověřen.
Chrašická stráň
Údaj o výskytu Anemone sylvestris je více než 50 let starý a pravděpodobně se jednalo o výskyt na jiné vzdálenější lokalitě. V případě Allium senescens subsp. montanum se pravděpodobně jedná o determinační omyl, stejně tak v případě Asperula tinctoria, který byl zaměněn za Galium glaucum hojně rostoucí v PP. Anthericum liliago zde byl nalezl v roce 1977. Jedná se o ojedinělý výskyt daleko od poslední nejvýchodnější lokality v Čechách. Mohlo se jednat o druh vysazený, podobně jako tomu bylo u blízké obce Horka, která je vzdálena od této lokality 4 km.
Chrašická stráň
Chrašická stráň je známá především hojným výskytem Anthericum ramosum, jehož populace patří k největším v kraji. Z ochranářského hlediska je významný výskyt Aster amellus, jehož populace je zde poměrně bohatá, ale její větší část leží mimo území vyhlášené PP. Podobně mimo se vyskytuje Prunella grandiflora.
Z dalších chráněných a ohrožených druhů se na území PP vyskytují: Stachys annua, Scabiosa columbaria, Orobanche lutea, Bupleurum falcatum, Stachys recta, Koeleria pyramidata, Pyrethrum corymbosum, Galium glaucum, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, Veronica teucrium, Carex montana, C. tomentosa, Cirsium acaule, Gentianopsis cilliata, Geranium sanguineum, Inula salicina, Silene noctiflora, Ulmus minor.
Chrašická stráň
Nejrozsáhlejší typem vegetace v PP Chrašická stráň jsou širokolisté suché trávníky ze svazu Bromion erecti, které podle posledního syntetického zpracování xerotermní vegetace patří do široce pojaté asociace Scabioso ochroleucae – Brachypodietum pinnati. V době květu jsou nejpůsobivější porosty s dominancí bělozářky větvité, které byly dříve řazeny do as. Sanguisorbo minoris – Anthericetum ramosi, a které osidlují rozpadající se opukový substrát na svazích. Horní hranu svahu podél pole a spodní okraj svahu porůstají křoviny ze svazu Berberidion, které mají nejblíže k asociaci Ligustro-Prunetum. Druhově jsou tyto porosty poměrně bohaté, v horních partiích je poměrně hojná Prunus spinosa, zatímco na spodním okraji svahu převažuje Cornus sanguinea. V těchto porostech roste Prunus mahaleb, která zde není původní a byla zde pravděpodobně vysázena s ovocnými stromy.
Chrašická stráň
Původně byly tyto opukové stráně – nejen na území PP Chrašická stráň – paseny, popř. i sečeny. Starší letecké snímky dokazují, že plochy z obnažených horninovým substrátem byly větší a bylo jich více. Později byly svahy osázeny ovocnými stromy. Poblíž chráněného území byl na plošině nad svahem postavem roku 1753 jednopatrový zámeček Altán, který byl zbořen v roce 1900. V mapách je název U Altánu stále používán. V souvislosti s ním je uváděno, že svahy pod ním byly již roku 1652 osázeny vinnou révou a ovocnými stromy. Dodnes se zachovaly terasy na svahu 700 m severně od Podlažic. Na území současné PP se dodnes zachovalo několik starých dožívajících stromů třešní. Po 2. světové válce bylo postupně upuštěno od obhospodařování těchto prudkých svahů a ty zarostly keři. Od roku 2002 se o údržbu chráněného území stará ZO ČSOP Nasavrky. V roce 2002 byl svah téměř zarostlý křovinami, které byly vyřezány a lokalita je jednou za rok sečena a biomasa odstraňována. Sečení probíhá v září. Postupně jsou odstraňovány dožívající ovocné stromy. Vzhledem k tomu, že na lokalitě i přesto zůstává ještě velké množství stařiny, bylo by vhodné lokalitu přepásat, aby půdní povrch byl narušován. Kromě plochy přírodní památky je sečena ještě asi 0,5 ha velká plocha navazující na PP na východních okraji, s kterou se počítá pro plánované rozšíření PP, proto je i tabule se státním znakem označující PP postavena až na okraj této plochy. Nejen nejnovější inventarizační průzkum, ale i starší literární údaje ukazují na nešťastné vymezení hranic současné PP. Vzhledem k výskytu řady chráněných a ohrožených rostlin mimo hranice současné PP, by bylo vhodné PP rozšířit ještě dál na východ. Maximální varianta by mohla zasahovat až do jižně exponovaného svahu osázeného borovicí černou a mladší výsadbou borovice lesní, která bývá v současných mapách označována jako U Altánu nebo Na Doubravách, ve starších mapách také jako Na vinici (Am Weinberg).
Chrašická stráň
Přírodní památka je přístupná po polní cestě z Podlažic, která vede SSZ směrem od obce do svahu opukové kuesty, pod horní hranou je třeba odbočit na cestičku zarůstající keři. Na východ od této cesty se pak nachází lokalita U Altánu a plochy s bývalými terasami vhodné pro rozšíření PP. Z Chrašic je přístupná od Chrašického rybníka, kde je třeba přebrodit Žejbro poblíž mostu vedoucího do soukromé zahrady. Poblíž severozápadního plotu zahrady vede strmě do svahu pěšina. Pod horní hranou svahu vede dobře znatelná pěšina, kterou lze dojít až na polní cestu vedoucí do Podlažic.
Z botanického hlediska je území zajímavé během celé vegetační sezóny, kromě zajímavých rostlin zaujme i výhled ze svahu směrem k Chrasti, kde je dobře vidět kamenná vodárenská věž v Chrašicích z roku 1662 a novější vodojem z roku 1929 v Chrasti. Směrem k jihu je dobře vidět kostel sv. Markéty v Podlažicích, který byl postaven v místech bývalého benediktinského kláštera, v kterém vznikl Kodex Gigas.

Literatura: Duchoslav, M. (2009): Flóra a vegetace přírodní památky Chrašická stráň na Chrudimsku. Vč. Sb. Přír. – Práce a Studie, 16: 111–132.
Chrašická stráň