Syn.: Hippion vernum (L.) F. W. Schmidt, Ericoila verna (L.) Borkh., Calathiana verna (L.) Delarbre
Česká jména: prostřelenec jarní (Presl 1819), erykalka jarní (Opiz 1852), hořec jarní (Čelakovský 1879), hořepníček jarní (Dostál 1989), hořec jarní (Kubát 2002)
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Gentiana verna
Rozšíření: Roste v Evropě a Asii. Největší evropské rozšíření je v pohořích střední Evropy (Alpy, Karpaty), roste také v Apeninách a na Balkáně, ojediněle i jinde. V Asii je výskyt soustředěn do území mezi Balchašským a Bajkalským jezerem. V Česku se vyskytuje pouze v Hrubém Jeseníku a jižních Čechách. Kdysi byl častější a vyskytoval se na několika desítkách menších lokalit. Na Slovensku je výskyt soustředěn do horských oblastí zejména Malé Fatry, Velké Fatry a Tater, ale roste i v dalších karpatských pohořích.
Ekologie: Roste na středně vlhkých travnatých nízkostébelných loukách a horských skalnatých stráních. Vyhledává minerálně bohaté půdy, často roste na půdách vápenitých. Vyžaduje krátkostébelné biotopy, bez zvýšené konkurence ostatních rostlin. Kvete dubna do července.
Popis: Vytrvalá bylina s přízemními hustými listovými růžicemi. Listy v růžici jsou eliptické, až 1,5 cm dlouhé. Jednokvětá lodyha je krátká, nese vzpřímený květ, po odkvětu se prodlužuje až na 10 cm. Lodyžní listy jsou přisedlé, vejčité, max. 1 cm dlouhé. Květy výrazně azurově modré, trubkovitý kalich až 1,5 cm dlouhý, koruna s dlouhou trubkou, v polovině 5četně rozevřená.
Ohrožení a ochrana: Dříve u nás podstatně častější druh, který ustoupil z četných lokalit vlivem zvyšující se vegetační konkurence na stanovištích, kde se upustilo od kosení nebo pasení. V ČR je tento hořec řazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t) a ve stejné kategorii je chráněn zákonem (§1).
Gentiana vernaGentiana verna
Gentiana verna
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 13. 6. 2004 (Slovensko, Malá Fatra).