Syn.: Martagon sylvaticum Opiz
Česká jména: lilije zlatohlavá (Presl 1819, Presl 1846), šarana lesní (Opiz 1852), lilie zlatohlavá, zlatohlav, máselník (Sloboda 1852), lilije zlatohlavá (Čelakovský 1879), lilie zlatohlavá (Polívka 1912), lilie zlatohlávek (Dostál 1989), lilie zlatohlavá (Kubát 2002)
Slovenská jména: ľalia zlatohlavá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Liliaceae – liliovité
Rozšíření: Eurasijský druh, celá Evropa až po jižní Skandinávii, v Asii zasahuje daleko za Ural.
Ekologie: Roste obvykle ve světlých lesích, ve vyšších polohách se nevyhýbá ani otevřeným loukám. Upřednostňuje vápenec. Kvete od června do července.
Popis: Vytrvalá bylina, 40–150 cm vysoká. Lodyha je přímá, střední lodyžní listy vyrůstají skoro přeslenitě, květenstvím je hrozen, květy jsou nicí, okvětní lístky od báze obloukovitě ven zahnuté, nachově červené, skvrnité. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu je lilie zlatohlavá zařazena ke vzácnějším druhům, které vyžadují další pozornost (C4a), podle zákona je však chráněna jako ohrožený druh (§3). Je chráněným druhem i v sousedním Polsku, Německu, v Srbsku, Švýcarsku a na Ukrajině.
Využití: V kultuře se pěstuje málo, rozrůstá se poměrně pomalu. Dobře se hodí do přírodních partií zahrad. V minulosti byla ceněna jako léčivá bylina, především ji měly v oblibě porodní báby.
Fotografováno od 20. 4. do 12. 7. 2003 (Česko, Morava, Hranický kras, Bílé Karpaty, Porážky, Hrubý Jeseník, Velká kotlina, Čebínka).