Syn.: Hieracium rothianum Wallr., Hieracium setigerum Tausch
Česká jména: jestřábník štětinatý (Domin et Podpěra 1928, Kubát 2002), chlupáček štětinatý (Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: chlpánik Rothov (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Ostrůvkovitě ve střední, jižní a jihovýchodní Evropě, na východ po Povolží, roste i na Kavkazu.
V Česku se vyskytuje zejména v termofytiku. V Čechách od Doupovských vrchů přes České středohoří po dolní a střední Povltaví, vzácně v Českém krasu a Křivoklátsku, na Moravě v okolí Znojma, na sever až k Ivančicím, vzácně na Pavlovských vrších, na Hodonínsku a izolovaně u Olomouce. V současné době se zjevně šíří „ruderální“ morfotyp, který je nalézán zejména v Praze a okolí. Pozoruhodné nové nálezy tohoto typu pocházejí ze Strakonic a především z Krkonoš, z nadmořské výšky přes 1000 m.
Je to proměnlivý taxon. Jednotlivé morfotypy, které vykazují geografickou strukturu, jsou stabilizované apomixí. Zjevné rozdíly, zejména co se hustoty odění týká, jsou patrné mezi rostlinami z přirozených stanovišť a „ruderálním“ morfotypem. V současnosti je toto předmětem výzkumu.
Ekologie: Roste na výslunných travnatých a kamenitých svazích, skalních výchozech, v poslední době stále častěji nalézán i na ruderálních stanovištích, jako jsou železniční nádraží nebo zářezy silničních komunikací. Převážně na silikátových podkladech. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá, štětinatě chlupatá bylina s přízemní růžicí, bez výběžků. Lodyha přímá, 30–40 cm dlouhá, jednoduchá nebo někdy větvená, často mírně zprohýbaná, tuhá (na herbářových položkách není nikdy smáčklá), s roztroušenými, v dolní části četnými štětinovitými rovnovážně odstávajícími (pouze v dolní části nahoru směřujícími) jednoduchými chlupy a hustými hvězdovitými chlupy (plstnatě chlupatá). Listy celokrajné, trávově zelené až mírně našedlé, roztroušeně chlupaté dlouhými štětinovitými jednoduchými chlupy, na rubu plstnaté hvězdovitými chlupy, na líci hvězdovité chlupy ojedinělé až roztroušené, listy přízemní růžice v počtu 1–7, řapíkaté, podlouhle eliptické až podlouhle obkopinaté, na vrcholu špičaté, k bázi se postupně zužující, lodyžní listy v počtu 4–8, dolní řapíkaté, s čepelí podlouhle eliptickou, úzce podlouhle eliptickou, podlouhle kopinatou až podlouhle obkopinatou, na vrcholu špičatou, k bázi postupně se zužující, horní listy přisedlé, kopinaté, eliptické až podlouhle eliptické. Úbory středně velké, v počtu 6–16 skládající volné, latovité nebo vzácně až vidlicovitě větvené vrcholíky, akladium 1,0–2,6 cm dlouhé, stopky úborů s roztroušenými rovnovážně odstávajícími světlými jednoduchými chlupy s kratičkou černou nebo šedou bází, hustými hvězdovitými chlupy a někdy i s ojedinělými stopkatými žlázkami, zákrov 6–9 mm dlouhý, zákrovní listeny čárkovitě kopinaté, na vrcholu tupě špičaté až špičaté, s četnými bělavými jednoduchými chlupy s černou dolní částí, bez nebo s roztroušenými černými stopkatými žlázkami a hustými hvězdovitými chlupy. Květy jazykovité, s ligulou plochou, světle žlutou, čnělka a bliznová ramena žluté. Nažky hnědočerné.
Záměny: Nejpodobnějším druhem je jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides), se kterým nezřídka rostou na společných lokalitách. Tento druh má však většinou stažené květenství, žloutkovou barvu ligul, více lodyžních listů, listovou růžici za květu zaschlou a kvete později.
Ohrožení a ochrana: Patří k ohroženým druhům rostlin České republiky (C3).
Poznámka: Hybridogenní taxon rodičovské kombinace chlupáček hadincovitý (Pilosella echioides) a chlupáček zední (Pilosella officinarum). Morfologicky je podobnější prvnímu jmenovanému (Pilosella echioides > Pilosella officinarum).
Často se vyskytuje i bez přítomnosti rodičovských druhů. Liší se tak od chlupáčku dvouvidličného (Pilosella bifurca), hybridogenního druhu stejné rodičovské kombinace, morfologicky však bližšímu jestřábníku chlupáčku.
Fotografováno dne 5. 9. a 15. 9. 2011 a 17. 5. 2014 (Česko, Čechy, v Praze). Za potvrzení určení děkuji Františku Krahulcovi.