Syn.: Allium ostrowskianum Regel, Allium platystemon Kar. et Kir., Caloscordum oreophilum (C. A. Mey.) Banfi et Galasso
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité
Rozšíření: Z dagestánského Kavkazu a Arménské vysočiny do hor íránských a afghánských, odtud k severu a východu na svahy džungarského Alatau a ujgurského Ťan-šanu.
Ekologie: Obývá alpínské a subalpínské kamenité hole, štěrkové suti a trhliny skal, nejčastěji mezi 2400–3000 m nadmořské výšky. V západní části areálu obvykle doprovází společenstva svazu Jurinellion moschus, spadající k chasmofytní vegetaci sutí třídy Asplenietea trichomanis. Kryptofyt, v evropských zahradách kvete už od poloviny května, na původních vysokohorských lokalitách obvykle v červenci a srpnu.
Popis: Nízký česnek, za květu často jen 10 cm vysoký, s nevelikými, sivobílými, vejcovitými cibulemi. Z těchto vyrůstá po dvou lineárních, plochých, masitých a žlábkovitě prohnutých, zprvu rozložených, později vzpřímených a lehce spirálně stočených, sivozelených listů, v délce přerůstajících oblé, při bázi listovými pochvami objímané a často zlehka esovitě zprohýbané stvoly. Kulovité okolíky, chráněné vespod dvoucípými blanitými pochvami, nesou často jen po deseti až dvaceti poměrně velkých květech na stopečkách bez listenců. Tepaly jsou široce elipčité, tupé nebo zlehka zahrocené, zvonkovitě seskládané, karmínově červené s tmavšími středovými žilkami; k nim až polovinou své délky přirůstají nestejné (vnitřní jsou kratší a širší, vejčitě kopinaté), purpurové nitky tyčinek se žlutými prašníky. Pestíky mají vejčité semeníky s vhloubenými medníky a krátké čnělky s bílými trojlaločnými bliznami. Tobolky s jedním nebo dvěma leskle černými semeny v každém pouzdře zůstávají pohrouženy v seschlém okvětí.
Poznámka: Jeden z nejpůvabnějších česneků, přitom snadno množitelný, a tedy i běžně dostupný; vzhledem k rozsáhlému areálu velmi proměnlivý druh, rozšiřovaný v několika odrůdách. Popsán byl už roku 1842 z Dagestánu, do belgických školek byly ale ze sankt-petěrburgské botanické zahrady přivezeny cibule sbírané o třicet let později plukovníkem Korolkovem v turkestánských horách. Dnes však jsou v zahradách nejvíce rozšířeny klony jiných turkestánských populací, s většími a vícekvětými okolíky, sbírané A. Fetisovem a rozšiřované po roce 1881 pod jménem Allium ostrowskianum.
Fotografováno dne 1. 6. 2019 (Česko, Morava, Břeclav, rostliny v kultivaci).