Přírodní rezervace se nachází asi 1 km západně od obce Blatno u Podbořan (okres Louny) a na ploše 13,78 hektarů chrání lesní porosty na příkrém, téměř východně orientovaném svahu. Oficiálně byla rezervace vyhlášena v roce 1993, ale již od roku 1934 byla chráněna svým majitelem hrabětem Eugenem Czerninem, který necelých 7 hektarů vyjmul z běžného hospodaření.
Původní majitele dodnes připomíná tzv. Hraběcí cesta, která vede pod svahem z Malměřic až k silnici z Blatna do Tisu a tvoří východní hranici přírodní rezervace. Přibližně uprostřed přírodní rezervace se u této cesty nachází z kamenů vyskládaný přírodní amfiteátr. Hraběcí cesta není udržovaná, ale je pro pěší průchozí, i když místy přes ní leží padlé kmeny.
Geologické podloží tvoří biotická žula (tzv. tiská žula). Napříč skalnatým svahem probíhají tři rokle, které jsou pravděpodobně tektonického původu. Prostředí roklí prochází červená turistická značka vedoucí z Blatna do Tisu. Tato rokle je nejvíce zahloubená a protéká jí Tisový potok. Zbývajícími dvěma roklemi protékají také potoky, které jsou však méně vydatné. Oba pramení v horní části roklí a jsou buď periodické, anebo se voda rychle zasakuje. V horní části svahu jsou četné skalní výchozy. Žula se balvanovitě rozpadá a místy se podél horní hrany svahu nacházejí menší balvany. Níže se na svazích místy vytvořily menší sutě. Zvětráváním žuly vznikají písčité svahové sedimenty, které se hromadí v dolní části svahu a na jeho úpatí. V této části jsou vytvořeny hlubší půdy, zatímco v horních částech svahu je vytvořen jen mělký půdní horizont, na kterém není vegetace schopná vytvořit souvislý pokryv. Lesní porost je zde rozvolněný a stromy nízkého vzrůstu.
Horní hranu svahu většinou porůstají suché skalní bory z as. Hieracio pallidi-Pinetum sylvestris, které mají druhově velmi chudé bylinné patro. To nejčastěji tvoří metlička křivolaká (Avenella flexuosa), chlupáček zední (Pilosella officinarum) a šťovík menší (Rumex acetosella). Velmi vzácně se vyskytuje smolnička obecná (Viscaria vulgaris).
O to zajímavější je mechové patro, kde se vyskytuje ploník chluponosný (Polytrichum piliferum), pukléřka islandská (Cetraria islandica) a několik druhů dutohlávek, mezi kterými je zajímavý nález dutohlávky sivé (Cladonia ramulosa), dutohlávky větvené (Cladonia glauca) a dutohlávky Cladonia merochlorophaea. Na skalních výchozech či balvanech se vyskytuje pupkovka puchýřkatá (Lasallia pustulata), pupkovka osmahlá (Umbilicaria deusta) nebo terčovka skalní (Parmelia saxatilis).
Místy se objevují i přechody k acidofilním suchým doubravám, v místech, kde je schopen růst dub, zde především dub zimní (Quercus petraea). Vzácně se v jižní polovině v porostech vyskytuje jalovec obecný (Juniperus communis). Nejcennějším druhem, který v rezervaci roste, je medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi). Její výskyt je zatím znám pouze z jednoho místa, kde na téměř kolmé skále vytváří porost velký asi 3 m2 – výskyt na jiných místech rezervace nelze vyloučit.
V dolní polovině svahů, kde je hlubší půdní horizont, se převážně vyskytují podhorské acidofilní bučiny z as. Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae, které místy vykazují přechody ke květnatým bučinám, suťovým lesům nebo dubohabřinám. Stromové patro je velmi různorodé a buk je zde dominantní spíše výjimečně, a to na nejvlhčích místech. Častěji se vyskytuje javor klen (Acer pseudoplatanus), spolu s ním je hojnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), bříza bělokorá (Betula pendula), lípa srdčitá (Tilia cordata), dub letní (Quercus robur), jilm drsný (Ulmus glabra).
Bylinné patro je poměrně hodně stíněné a vyskytují se zde především: bika bělavá (Luzula luzuloides), jestřábník zední (Hieracium murorum), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), lipnice hajní (Poa nemoralis), na nejživnějších místech při úpatí i třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), starček Fuchsův (Senecio ovatus). Vzácně zde roste i samorostlík klasnatý (Actaea spicata) nebo plicník tmavý (Pulmonaria obscura).
V roklích je vytvořena vegetace prameništních jasanových olšin z asociace Carici remotae-Fraxinetum excelsioris. Bylinné patro většinou tvoří řeřišnice hořká (Cardamine amara), ostřice řídkoklasá (Carex remota), dále se zde vyskytuje mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium).
Zajímavé jsou i skalní výchozy, běžného návštěvníka zaujmou skály podél červené turistické značky v rokli s Tiským potokem. Zde se hojněji vyskytují kapradiny, především papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a nejen zde, ale i jinde na kamenech a skalkách osladič obecný (Polypodium vulgare).
Skály v rokli s Tiským potokem jsem zajímavé i hojným výskytem mechorostů, jako je ploník ztenčený (Polytrichastrum formosum), psízubec mnohoplodý (Cynodontium polycarpon) nebo dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium). V potoce je hojná pramenička obecná (Fontinalis antipyretica).
V lesních porostech jsou vysázeny i některé geograficky nepůvodní druhy dřevin, především podél Hraběcí cesty byl vysázen jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), který v okolí zmlazuje, dále v horních partiích je vysázena douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), místy roste i trnovník akát (Robinia pseudacacia). Téměř všude je v porostech přimíšen smrk ztepilý (Picea abies).
Fotografováno ve dnech 16. 7., 21. 9., 22. 9., 23. 9. 2017.