Minerální voda Magnesia by mohla sloužit jako ukázkový výdobytek nového kapitalismu u nás po roce 1990. Dnes je stáčena v Čechách italským majitelem, její reklama nás pravidelně masíruje zdůrazňujíc vysoký obsah hořčíku a její modré umělohmotné lahve na nás koukají málem v každém obchodě. O obnovení přerušeného stáčení kdysi známé Grünské kyselky se uvažovalo už před rokem 1990, ale ke skutečnému výtrysku hořčíku došlo až se vstupem společnosti Karlovarské minerální vody, a.s. Jak známo, minerálka obsahuje hodně hořčíku a zároveň málo vápníku, což je u původní zdrojnice, Grünské kyselky ještě nápadnější. Tento nepoměr je dobře znám i z půd na hadcovém podloží, však se také nedaleko hlavní zdrojnice Magnesie, Grünské kyselky, nachází chráněný ostrůvek hadcové květeny – Dominova skalka.
Přírodní památka Dominova skalka (Nová Ves, okres Sokolov) byla vyhlášena v roce 1989 na ploše 6,5 ha právě k ochraně společenstev rostlin na hadcovém podloží. Byla pojmenována podle významného českého botanika Karla Domina. Je tvořena výchozy hadců, částečně je porostlá lesem, především sosnou (Pinus sylvestris), a částečně je bezlesá, nechybí ani holá skála.
Rozsahem plochy nevelké území je možno považovat za klasickou lokalitu s výskytem hadcové květeny, na Mariánskolázeňsku představované především rožcem kuřičkolistým (Cerastium alsinifolium), sleziníkem nepravým (Asplenium adulterinum), sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium), vřesovcem pleťovým (Erica carnea), zimostrázkem alpským (Polygala chamaebuxus), svízelem moravským (Galium valdepilosum) nebo prhou chlumní (Arnica montana) a také jako místo, kde lze dobře studovat hybridizaci vzácného endemického rožce kuřičkolistého běžným rožcem rolním (Cerastium arvense) za vzniku jejich křížence.
Mimo vzácných druhů zde roste i řada běžných, např. smolnička obecná (Viscaria vulgaris), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), zvonek broskvolistý (C. persicifolia), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), svízel syřišťový (Galium verum), silenka nadmutá (Silene vulgaris), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), šťovík menší (Rumex acetosella), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), vítod obecný (Polygala vulgaris), chlupáček zední (Pilosella officinarum), violka psí (Viola canina), v boru pak borůvka (Vaccinium myrtillus), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus avellana), ostružiníky.
Hojné jsou též mechorosty. Na místech s hlubší půdou nelze přehlédnout ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Uváděny jsou též vratička měsíční (Botrychium lunaria) a vranec jedlový (Huperzia selago). Ač kdysi uváděný svízel sudetský (Galium sudeticum) byl omyl a rožec kuřičkolistý je erodován, významný přesto zůstává přinejmenším početný výskyt hadcových kapradin na největším skalním suku. Zatímco Grünskou kyselku, někdy též zvanou Loucká, zmíněnou výše, lze dnes ochutnat, po neméně slavné Novoveské kyselce zbyla již jen mohutná skruž.
Fotografováno dne 11. 6. 2016.