Syn.: Gentiana amarella subsp. lingulata (C. Agardh) Hartm., Gentiana lingulata C. Agardh, Gentianella lingulata (C. Agardh) N. M. Pritch.
Čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité
Rozšíření: Zřejmě se vyskytuje od Velké Británie a Skandinávie po střední Sibiř, střední Evropou prochází jižní areálová hranice.
V České republice patřil i v minulosti k velmi vzácným rostlinám. S jistotou byl doložen od Kadaně, z několika lokalit ve Středním Polabí a z Českomoravské vrchoviny od Dolní Rožínky. Na Slovensku byl vzácně zaznamenán v několika horských skupinách Karpat, více lokalit je známo jen z nižších poloh Západných, Vysokých a Belianských Tatier.
Ekologie: Provází především krátkostébelné, rozvolněné slatinné louky a prameniště, preferuje bazické prostředí. Aestivální typ, kvete v květnu až červenci.
Popis: Dvouletá bylina; lodyha je přímá, 15–30 cm vysoká, nanejvýš v horní polovině chudě větvená, s 2–4(–8) lodyžními články, z nichž druhý nebo třetí je výrazně delší než ostatní. Listy jsou vstřícné; přízemní listy, v době květu často odumřelé, jsou kopisťovité, lodyžní listy jsou úzce až kopinaté až úzce obkopinaté, 2–2,5 cm dlouhé a 0,4–0,6 cm široké, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené až tupě špičaté, mnohem kratší než internodia. Květenství je nejčastěji chudá lata; květní stopky jsou nanejvýš 1 cm dlouhé; květy jsou (4–)5četné; kalich je 0,9–1,1 cm dlouhý, s čárkovitými cípy delšími než kališní trubka, na okraji a na žilce hladké, zářezy mezi cípy mají obvykle tvar úzkého U, řidčeji úzkého V; koruna je úzce nálevkovitá, (1,2–)1,3–1,5(–1,8) cm dlouhá, modrofialová, v ústí korunní trubky třásnitá, s rozestálými cípy; tyčinek 5; semeník téměř přisedlý, s gynoforem nanejvýš 2 mm dlouhým, blizny 2. Plody jsou válcovité tobolky.
Záměny: Od ostatních aestiválních typů středoevropských hořečků se odlišuje především velmi drobnými květy, které nepřesahují 2 cm délky, a také chybějícím nebo velice kratičkým gynoforem. V širším prostoru, kde se G. amarella subsp. lingulata vyskytuje, to jsou Gentianella lutescens subsp. lutescens, Gentianella solstitialis, Gentianella praecox subsp. praecox (vyhynula v celém areálu) a Gentianella campestris subsp. baltica (odlišuje se ovšem standardně 4četnými květy). Nominátní, mnohem hojnější poddruh Gentianella amarella subsp. amarella je autumnální (kvete od srpna do října) a vyznačuje se bohatším květenstvím, větším počtem internodií, která jsou víceméně stejně dlouhá, a listy, které bývají přibližně stejně dlouhé jako lodyžní články; oba krajní póly proměnlivosti jsou ale spojeny víceméně plynulými přechody.
Ohrožení a ochrana: V Červeném seznamu České republiky (2012) je uveden v kategorii vyhynulých (A1), ve vyhlášce určující chráněné rostliny figuruje mezi silně ohroženými; naproti tomu v mírně upravené verzi z roku 2017 je uveden v kategorii taxonů kriticky ohrožených. Rozpor lze zdůvodnit tím, že aestivální a autumnální typy v rámci tohoto druhu jsou od sebe méně ostře oddělené a v řadě případů nelze rostliny ani na úrovni populace jednoznačně klasifikovat. Poslední herbářový doklad rostlin víceméně odpovídajících subsp. lingulata byl na našem území sebrán v roce 1943. Ještě po roce 2000 byly však na jedné lokalitě v Polabí pozorovány rostliny kvetoucí v druhé polovině července, tedy víceméně v mezidobí, které navíc nebyly jednoznačně morfologicky vyhraněné. Poslední pozorování pochází z roku 2009, od té doby byly marně hledány. A jak se to promítá do červeného seznamu? Verze z roku 2012 nepracovala s nálezy na počátku 21. století, verze z roku 2017 s nimi počítala. Ani recentní názor specialistů na tuto poslední populaci ale není jednoznačný, rostliny jsou v současnosti (2020) přiřazeny k nominátnímu poddruhu. V Červeném seznamu flóry Slovenska (2015) je tento taxon zařazen do kategorie ohrožených (EN).
Poznámka: Velmi pozoruhodné rostliny z okruhu hořečku nahořklého, také kvetoucí v „mezidobí“, jsou známy z několika mikrolokalit nedaleko obce Kovářská v Krušných horách. Vyznačují se navíc některými svéráznými znaky, např. poněkud většími květy. Snad jde o populace kříženců, žádný jiný potenciální rodič zde ovšem recentně neroste.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 5. 7. 2017 (Slovensko, Západné Tatry, Tichá dolina).