Syn.: Hieracium aurantiacum L.
Česká jména: jestřabník pomerančový (Presl 1819, Opiz 1852), jestřábník pomorančový (Sloboda 1852), jestřábník rudokvětý (Čelakovský 1879), jestřábník oranžový (Dostál 1950), chlupáček oranžový (Dostál 1989), jestřábník oranžový (Kubát 2002, Slavík et al. 2004), chlupáček oranžový (Danihelka 2012)
Slovenská jména: jestrabník pomarančový (Reuss 1853), jastrabník pomarančový (Dostál 1950), chlpánik oranžový (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Horské oblasti střední Evropy, severní Evropa. U nás se vyskytuje na Šumavě a v horách Sudet. Byl zavlečen do Velké Británie, do západní Asie i na Dálný východ, do Austrálie (stát Victoria a Tasmánie), na Nový Zéland, do Severní Ameriky i jihoamerické Patagonie.
Ekologie: Roste na horských loukách, pastvinách, na lesních světlinách. Pro svou nenáročnost a barevnou výraznost bývá pěstován také v zahradách a parcích, odkud lehce zplaňuje, takže jej lze najít i na řadě míst v polohách nižších, byl nalezen například v nížinách jižní Moravy i na území Prahy. Kvete od července do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina s nadzemními i podzemními výběžky, 20–65 cm vysoká, měkce chlupatá. Lodyha je přímá, jdnoduchá, přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou řapíkaté, eliptické nebo podlouhle obkopinaté, 7,5–15 cm dlouhé a až 2,3 cm široké, celokrajné až jemně zubaté, chlupaté, lodyžních listů je 1–4, jsou řapíkaté či přisedlé, menší než přízemní. Úbory skládají terminální laty či vrcholíky, zákrov je vejcovitý, 7–10 mm dlouhý, zákrovní listeny jsou čárkovitě kopinaté, na vrcholu tupé až špičaté, chlupaté, žláznaté, na vrcholu často nachově naběhlé; jazykovité květy mají ligulu až 10 mm dlouhou, nachově červenou, oranžově červenou nebo oranžovou. Plodem je nažka, která je červenohnědá, až 2,2 mm dlouhá.
Záměny: Chlupáčky a jestřábníky patří k druhově nejpočetnějším rodům evropské květeny, jejich vzájemná podobnost je příčinou mnohých problémů při jejich druhové identifikaci. Chlupáček oranžový je však barvou svých květů téměř nezaměnitelný, je nepřehlédnutelnou rostlinou horských luk a pastvin. Mohl by být zaměněn jedině s některým druhem hybridogenního původu, např. s chlupáčkem hnědočerným (Pilosella fuscoatra), chlupáčkem červeným (Pilosella rubra) nebo chlupáčkem výběžkokvětým (Pilosella stoloniflora).
Ohrožení a ochrana: V českém Červeném seznamu (2012) je chlupáček oranžový zařazen k ohroženým druhům naší květeny (C3).
Poznámka: K rodu Pilosella je v současnosti řazeno 247 druhů a kříženců (POWO 2021), vyskytují se v mírném pásmu Eurasie a na severozápadě Afriky.
Ještě na začátku 21. století byl rod Pilosella chápán jen jako podrod druhově velmi početného rodu jestřábník (Hieracium), dnes stojí samostatně. Od rodu Hieracium se rod Pilosella odlišuje nažkami nanejvýš 2,5 mm dlouhými (jestřábníky je mají delší), nahoře krátce vroubkovanými (jestřábníky zde mají nízký límeček) a chmýrem jednořadým (jestřábníky mají chmýr dvouřadý). Listy chlupáčků jsou celokrajné nebo nanejvýš drobně a oddáleně zubaté (u jestřábníků jsou obvykle zubaté, jen vzácně celokrajné), navíc chlupáčky mají často podzemní nebo nadzemní výběžky (jestřábníky jsou bez výběžků).
Fotografováno od 27. 6. do 16. 9. 2003 (Česko, Hrubý Jeseník, okolí Velké kotliny a Pradědu) a 5. 7. 2008 (Polsko, Krkonoše, hraniční přechod Horní Malá Úpa – Przelecz Okraj, Graniczne Budy).