Syn.: Hieracium stoloniflorum Waldst. et Kit.
Česká jména: jestřábník výběžkokvětý (Kubát 2002), chlupáček výběžkokvětý (Danihelka et al. 2012)
Slovenská jména: chlpánik dlhokvetý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Roste v Evropě, ostrůvkovitě v Alpách, na Šumavě, v Krkonoších, Karpatech a jejich předhůřích, osamoceně v Bosně a Hercegovině. Ojediněle bývá nalézán též jako kříženec zplanělého jestřábníku oranžového (severní Německo, Nizozemsko, Švédsko, Severní Amerika). U nás byl nalezen na Šumavě, v Krkonoších a na Ještědském hřbetu.
Ekologie: Roste na loukách, na okrajích cest, často na narušených místech, obvykle na půdách kyselých, na živiny chudých. Kvete v červnu až červenci.
Popis: Vytrvalá, měkce chlupatá bylina s přízemní růžicí listů, nejčastěji vysoká 12–25(–30) cm, s výběžky nadzemními, dlouhými, majícími listy obkopinaté, na vrcholu zaokrouhlené. Lodyhy jsou přímé nebo krátce vystoupavé, jednoduché, tenké, porostlé hvězdovitými, žlaznatými i jednoduchými chlupy. Listy jsou celokrajné, trávově zelené, na líci s četnými měkkými světlými jednoduchými chlupy, bez hvězdovitých chlupů; rubová strana je porostlá četnými jednoduchými i hvězdovitými chlupy. Přízemní listy jsou řapíkaté, 6–12 cm dlouhé, lodyžní list je jeden nebo jsou dva, menší než přízemní. Úbory jsou středně velké, v počtu 2–4, skládající hluboce větvené vrcholíky s akladiem 3–20 cm dlouhým. Zákrov je vejcovitý až polokulovitý, zákrovní listeny jsou čárkovitě kopinaté, na vrcholu tupé až tupě špičaté, s četnými jednoduchými chlupy a stopkatými žlázkami a s roztroušenými hvězdovitými chlupy. Květy jsou pouze jazykovité, s ligulou plochou, až 13 mm dlouhou, purpurově nebo oranžově červenou, u okrajových květů na spodní straně s červenými proužky, čnělka a bliznová ramena jsou žluté nebo šedožluté. Nažky jsou hnědočerné, s jednoduchým chmýrem.
Záměny: Jestřábník výběžkokvětý je hybridogenní taxon, který vznikl křížením chlupáčku oranžového (Pilosella aurantiaca) a chlupáčku zedního (Pilosella officinarum). Není vyloučeno, že na některých lokalitách se vyskytují primární hybridi mezi oběma rodičovskými druhy, ale ustálené populace hybridogenního původu nelze od primárních hybridů morfologicky odlišit. Celkovým vzhledem je zřetelně podobnější druhému z rodičů. Zaměnitelný je tedy především za chlupáček červený (P. rubra), vzniklý patrně z těchže rodičů, avšak bližší jestřábníku oranžovému, proto je jestřábník červený celkově vyšší, v průměru s větším počtem úborů, má spíše latovité než vidličnaté květenství a tmavší bliznové laloky.
Ohrožení a ochrana: V červeném seznamu ČR (2012) je klasifikován jako druh silně ohrožený (C2r).
Fotografováno dne 20. 6. 2015 (Česko, Čechy, PR Zhůřská hnízdiště).