Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Endemit jižní Itálie, vyskytuje se pouze v provincii Puglia, a to na jadranském pobřeží přibližně od poloostrova Gargano po Otranto. Recentní výskyt byl potvrzen na několika lokalitách v prostoru mezi městy Molfetta a Brindisi.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou štěrbiny ve vápencích podél mořského pobřeží, dobře snáší působení slaného spreje. Často roste v nezapojeném, druhově chudém společenstvu slanomilných rostlin spolu s motarem (Crithmum maritimum).
Popis: Vytrvalá bylina s růžicí listů a vystoupavými, bohatě větvenými lodyhami vysokými 10–20 cm. Listy jsou obkopinaté až kopisťovité, 1,5–2,7 cm dlouhé a 3–5(–8) mm široké, víceméně lysé. Květenství má nápadnou mřížkovitou (cik-cak) strukturu; květy jsou uspořádané v kláscích do klasů 1,5–5 cm dlouhých; klásky jsou 1–2květé, vnější listen je asi 1 mm dlouhý, vnitřní 3,5–4 mm dlouhý; kalich je 4–4,5 mm dlouhý, s tupými cípy; koruna má 4,5–5 mm v průměru, světle fialová. Plody jsou nažky.
Poznámka: Limonium náleží ve Středozemí mezi nejkomplikovanější rostlinné rody. Hlavním problémem je specifický způsob rozmnožování v některých příbuzenských skupinách: v důsledku toho jsou zde desítky drobných, morfologicky velmi podobných druhů s izolovanou reprodukcí, které mají velmi malé areály. Výzkum mediteránních limonek nebyl dosud ukončen a stále jsou nové druhy popisovány. Limonium apulum patří do příbuzenství Limonium cancellatum, které se zřejmě vyskytuje jen na východním pobřeží Jaderského moře a z Itálie bylo doposud uváděno mylně.
Fotografováno dne 16. 9. 2014 (Itálie, prov. Puglia, Ostuni, Costa Merlata).