V samém středu křivoklátských lesů se nachází známý mohutný hrad Křivoklát (okres Rakovník), umístěný na skalnatém ostrohu obtékaném Rakovnickým potokem. Hrad má za sebou barvité dějiny, oblíbil si ho i samotný K. H. Mácha a dodnes sem míří davy návštěvníků. Jen pár kroků od hradu se potok vlévá do Berounky. Soutok je střežen příkrými skalnatými svahy, z nichž jsou ty po proudu řeky chráněny jako přírodní rezervace Na Babě.
Rezervace byla vyhlášena v roce 1984, výměra činí 23 ha, na délku má asi 1 km a nejzajímavější rostliny najdeme na takzvaných pleších, vytvořených na samotném vrchu Baba (404 m n. m.). Dále zde najdeme skalní výchozy, listnaté lesy, především doubravy, ale také sosny. Území je zpřístupněno turistickou značkou na vyhlídku Paraplíčko, odkud je pěkný výhled na Berounku a popravdě dosti nevzhledné Roztoky u Křivoklátu.
Na jaře zaujmou v lesích celé koberce řeřišničníku písečného (Cardaminopsis arenosa) a ptačince velkokvětého (Stellaria holostea), doplněné pomněnkou lesní (Myosotis sylvatica). Na skalách zase vládne žlutá tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini). Na pleších překvapí hojný výskyt koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).
Při bližším pohledu se ukáží další rostliny. Přímo u Paraplíčka můžeme spatřit hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), bojínek tuhý (Phleum phleoides), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lociku vytrvalou (Lactuca perennis), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), smolničku obecnou (Viscaria vulgaris), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), svízel sivý (Galium glaucum), jetel rolní (Trifolium arvense) aj. V lesích najdeme například zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), vratič chocholičnatý (Tanacetum corymbosum), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), ječmenku evropskou (Hordelymus europaeus), ale také hojně netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora). V hlubších lesích pak najdeme např. kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera).
Nejcennější druhy rostou, jak již bylo zmíněno, na takzvaných pleších. Najdeme zde krásné ukázky skalních stepí s ovsířem lučním (Helictochloa pratensis), již zmíněným koniklecem, pelyňkem ladním (Artemisia campestris) a na něj navázanou mordovku písečnou (Phelipanche arenaria), dále chrpou latnatou (Centaurea stoebe), vzácným česnekem tuhým (Allium strictum), vikví hrachorovitou (Vicia lathyroides), rozrazilem rozprostřeným (Veronica prostrata), mochnou písečnou (Potentilla arenaria), rozrazilem klasnatým (Veronica spicata), ostřicí nízkou (Carex humilis), bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago), seselem sivým (Seseli osseum), ve skalní rozsedlině pak najdeme třemdavu bílou (Dictamnus albus). Z dřevin je zajímavý výskyt jalovce obecného (Juniperus communis) nebo jeřábu chlumního (Sorbus collina). Z obratlovců můžeme zmínit ještěrku zelenou (Lacerta viridis).
Fotografovali Petr Slovák, dne 23. 4. 2020; Radim Cibulka, dne 27. 6. 2020.