Dovolím si nejprve osobní vzpomínku. Coby nezkušený jinoch milující kytičky jsem se stal hrdým majitelem knížky Františka Procházky Orchideje naší přírody a zatoužil spatřit bájné tořiče. Dnes, ve slastných dobách internetového šílenství, dnes je všechno snazší. Já se tenkrát musel spolehnout na tištěné zdroje, a ty se dušovaly, že mému domovu nejbližší naleziště tořiče, přesněji tořiče hmyzonosného (Ophrys insectifera), je jakási Pučanka u Velkých Hydčic na Horažďovicku (okres Klatovy). Vydal jsem se tedy vlakem na jednu ze svých vůbec prvních výprav za rostlinami, nejprve do Hydčic, odtud pěšky do Hejné a lačně se vrhnul do lesa. Pochopitelně, odtáhl jsem s dlouhým nosem, viděl jsem jen jakési podezřelé listy, snad okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) nebo kruštíku širolistého (Epipactis helleborine). Žádná lilie zlatohlavá (Lilium martagon), žádná sasanka lesní (Anemone sylvestris), natož pak tořič. Dnes, dnes se musím smát. Tořič hmyzonosný už zde řadu let nikdo neviděl, ostatně střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolaris) na nedalekém vrchu Kozníku také ne.
Ačkoli největší atrakce dávno zmizely, ledasco zajímavého zůstalo dodnes. O ochranu zdejšího vápencového vrchu, připomeňme, že za souseda má Pučanka velký lom na vápenec a vápenky jsou věčně hladové a nenasytné, se zasloužil místní učitel a botanik Josef Vaněček, takže rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1948; dnes je chráněno 25 ha se statutem přírodní rezervace. Cenné jsou tady na pomezí Sušicko-horaždovických vápenců a Volyňského Předšumaví především zbytky bučin na vápenci, pěkná květena je též v borech a při lesních okrajích. Naopak smrčiny jsou ve špatném stavu a dokládají, že smrk ztepilý (Picea abies) na vápenec nepatří. O nějaké zajímavé květeně v rozpadajících se smrčinách se pochopitelně hovořit nadá.
Ale zpět k zachovalých plochám. Z běžných druhů zde můžeme spatřit například válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), ostřici jarní (Carex caryophyllea), ostřici horskou (C. montana), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), jetel horský (Trifolium montanum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), len počistivý (Linum catharticum), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), řimbabu chohcoličnatou (Pyrethrum corymbosum), žindavu evropskou (Sanicula europaea), z kapradin sleziník červený (Asplenium trichomanes) a sleziník routičku (Asplenium ruta-muraria).
Z dřevin jsou zajímavé jalovec obecný (Juniperus communis), jedle bělokorá (Abies alba), hrušeň polnička (Pyrus pyraster) nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Vzácnější druhy zastupují zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), sasanka lesní, lilie zlatohlavá, kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), okrotice bílá i vzácnější okrotice červená (Cephalanthera rubra). Z četných uváděných druhů jsou asi nejzajímavější hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) nebo hořeček nahořklý (Gentianella amarella), případně okrotice dlouholistá (C. longifolia), nalezená na okraji sousedního lomu.
Fotografováno dne 23. 6. 2017.