Syn.: Quercus chrysolepis var. grandis (Jeps.) Jeps., Quercus chrysolepis f. grandis Jeps., Quercus chrysolepis f. hansenii Jeps., Quercus chrysolepis var. hansenii (Jeps.) Jeps., Quercus chrysolepis f. nana Jeps., Quercus chrysolepis var. nana (Jeps.) Jeps., Quercus chrysolepis var. pendula (Jeps.) Jeps., Quercus chrysolepis f. pendula Jeps., Quercus chrysolepis subsp. wilcoxii (Rydb.) A. E. Murray, Quercus chrysolepis var. wilcoxii (Rydb.) A. E. Murray, Quercus chrysophyllus Kellogg, Quercus crassipocula Torr., Quercus fulvescens Kellogg, Quercus wilcoxii Rydb.
Čeleď: Fagaceae Dumort. – bukovité
Rozšíření: Severoamerický druh, vyskytuje se na jihozápadě USA (především v Kalifornii, dále v Arizoně, jihozápadním Oregonu a Novém Mexiku a v jižní Nevadě) a v severním Mexiku (Baja Norte a Chihuahua).
Ekologie: Roste na horských hřebenech, v kaňonech a na vlhkých svazích a roklích, často v blízkosti potoků, v nadmořské výšce od 200 do 2600 m. Může být dominantním stromem strmých stěn kaňonu, zejména v mělkých kamenitých půdách. Po lesních požárech rychle regeneruje z pupenů na kořenech.
Popis: Stálezelený keř nebo malý až středně velký strom se širokou zaoblenou korunou, dorůstá výšky až kolem 25 m. Borka je světle šedá, drobně rozbrázděná, někdy na povrchu šupinatá. Mladé větévky mají zlatavě hnědou barvu, jsou pružné, zpočátku hustě pýřité, později olysávají. Listy mají řapíky 0,3–1,4 cm dlouhé, rezavě pýřité, svrchu zploštělé. Čepel je silná, kožovitá, eliptická až podlouhlá, 2–7 cm dlouhá a 1–3,5 cm široká, na bázi tupá až okrouhlá, na vrcholu špičatá nebo tupá, okraje jsou často mírně podvinuté, celistvé až zubaté, zvláště na mladých výhoncích, zuby zakončené ostnem; na rubu jsou čepele lysé až bělavě pýřité, často se zlatavými hvězdovitými chlupy, na líci sytě žlutozelené, drobně šupinkovité, později v sezóně řídce pýřité, rovněž s hvězdovitými chloupky. Žaludy jsou jednotlivé nebo v párech, zřídka ve skupinách po 3 nebo 4; vejcovité, 1,5–3 cm dlouhé a 1–2 cm široké; číška mělce miskovitá, 0,4–1 cm hluboká a 1,5–4 cm široká, na okraji často zesílená a korkovitá, šupiny přitisklé, zlatavě plstnaté, někdy mírně kýlnaté.
Využití: Domorodí Američané používali žaludy tohoto druhu po vyluhování taninů jako potravinu, pražené žaludy jako náhražku kávy. Žaludy jsou důležitou potravou pro volně žijící živočichy.
Poznámka: Q. chrysolepis je jedním z nejvíce variabilních severoamerických dubů, což vedlo k rozlišení celé řady vnitrodruhových taxonů. Současné výsledky studia tohoto komplexu však rozlišování těchto malých taxonů zpochybňují.
Fotografováno ve dnech 22. 8. 2014 (USA, Kalifornie, NP Yosemite, u vodopádů Nevada a Vernal) a 23. 8. 2014 (Kalifornie, u NP Sequoia).