Maloplošné chráněné území Ranská jezírka, vyhlášené v roce 1990 na ploše 27,21 ha, se nachází 3 km jihozápadně od Starého Ranska a 3 km severovýchodně od Havlíčkovy Borové (okres Havlíčkův Brod – mapa). Chrání území, kde byla od středověku těžena (převážně povrchově) železná ruda. Pozůstatkem po těžbě ukončené v 19. století jsou četná, různě velká jezírka a také staré odvaly hlušiny.
V roce 1958 probíhal v tomto území průzkum rud barevných kovů a v roce 1960 zde byla otevřena štola, která se nacházela těsně za hranicí současné rezervace. Těžba v ní byla ukončena v roce 1989. Pak bylo území ponecháno vlastnímu vývoji, ale dřevinná skladba lesa byla pozměněna ve prospěch smrku (Picea abies). Podle genetické analýzy jsou však Ranská jezírka jednou z izolovaných lokalit původního smrku ve Žďárských vrších. Místy se na starých haldách vyskytují větší skupinky borovice lesní (Pinus sylvestris) a na březích jezírek olše lepkavá (Alnus glutinosa). V jehličnatých lesích roste místy hojně vranec jedlový (Huperzia selago).
Na západním okraji rezervaci roste květnatá bučina s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a nepříliš bohatým bylinným patrem, v kterém roste svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), devětsil bílý (Petasites albus), vzácně i s ostřicí prstnatou (Carex digitata).
V rezervaci je nejcennější vodní a mokřadní vegetace. Vyskytuje se zde leknín bělostný (Nymphaea candida), rdest alpský (Potamogeton alpinus), r. světlý (P. lucens) a bublinatka menší (Utricularia minor). Především na nejzápadnějším jezírku roste bohatá populace zevaru nejmenšího (Sparganium minimum). Bohužel po roce 2001 se v jezírkách rozšířil vodní mor kanadský (Elodea canadensis).
Na zrašelinělých okrajích jezírek roste běžně zábělník bahenní (Comarum palustre), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo ostřice přioblá (Carex diandra). Na obnažených dnech jezírek se příležitostně vyskytuje bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata). Z dalších zajímavějších druhů na území rezervace roste prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) nebo chrastavec rolní hadcový (Knautia arvensis subsp. serpenticola).
Z bryologického hlediska je nejzajímavějším druhem ohrožený měřík kulatoplodý (Rhizomnium pseudopunctatum), který má v ČR dvě recentní lokality. Dalším zajímavým druhem je štírovec dutolistý (Scorpidium scorpiodes), který roste na březích poloostrova tzv. Borového jezírka a v ČR má sedm recentních lokalit. I když oba tyto druhy zde netvoří velké populace, nejsou zjevně ohrožené na bytí. Z dalších mechorostů stojí za zmínku druhy vázané na eutrofnější stanoviště: bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum) nebo subarkticko-subalpinský druh krondlovka podezřeňovitá (Fissidens osmundoides). V jedné zazemněné pince se vyskytuje rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), který je diagnostistickým druhem podmáčených smrčin (Mastigobryo-Piceetum). V jiné se vyskytuje nepříliš běžná trhutka plovoucí (Riccia fluitans).
Podél západní hranice rezervace prochází červená turistická značka vedoucí ze Starého Ranska do Havlíčkovy Borové. Z této značky pak odbočuje okružní stezka, kterou uvnitř rezervace udržuje obecní úřad v Krucemburku, pod který patří Staré Ransko. Ten nechal postavit dřevěné mostky přes úzká místa jezírek. Na okraji rezervace u křižovatky lesních cest stojí pomník věnovaný všem, kteří se zasloužili o Lesní družstvo obce Přibyslav, které je vlastníkem lesů v rezervaci i okolí.
Fotografováno ve dnech 20. 9. a 3. 10. 2009.