Syn.: Rubus discolor subsp. ulmifolius (Schott) Nyman, Rubus fruticosus var. ulmifolius (Schott) Fiori
Česká jména: ostružiník středozemský (Kubát 2002)
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Jižní a západní Evropa (na sever až na Britské ostrovy, do jižního Nizozemska a severozápadního Německa), Makaronésie, severozápadní Afrika, na východ až do Přední Asie. V areálu se rozlišuje několik infraspecifických taxonů, za jeho poddruh je například částí literatury označován i východomediteránní Rubus sanctus. Druhotně se vyskytuje na západě USA, ve střední Argentině, Chile, Uruguayi a Brazílii, na ostrovech Juana Fernándeze a Galapágách, na jihozápadě i jihovýchodě Austrálie, na Novém Zélandě a v jižní Africe. V některých oblastech světa invazní druh. Zplanělý byl zaznamenán i u nás (Průhonice, park).
Ekologie: Roste na lesních mýtinách, při okrajích cest, podél vodních toků, v křovinách a na ruderalizovaných místech.
Popis: Keř se silnými obloukovitými hranatými větvemi. Povrch větví je drobně šupinovitý, ojíněný, ostny na bázi široké, přímo odstálé nebo srpovitě prohnuté. Listy zpravidla střídavé, 5četné, méně často 3četné, 12–17 cm dlouhé, lístky krátce řapíkaté, vejčité až okrouhle vejčité, špičaté, ostře pilovité, na líci matně zelené, na rubu bíle plstnaté. Květenství je vrcholová lata s pětičetnými růžovými až nachovými květy, kališní lístky po odkvětu nazpět ohrnuté, koruní lístky široce až okrouhle obvejčité, pomačkané. Tyčinek a pestíků je velký počet, souplodí je zpočátku červené, později tmavě modré.
Poznámka: Ostružiník Rubus ulmifolius je jedním z mála druhů „pravých“ ostružiníků, které se rozmnožují výhradně standardním sexuálním způsobem (z našich druhů „pravých“ ostružiníků to platí už jen o Rubus caesius a Rubus canescens). Ostatní „pravé“ ostružiníky mají schopnost rozmnožování tzv. apomiktického, kdy k tvorbě semen vlastně nepotřebují přítomnost pylu, svého ani cizího. Ovšem zdá se, že u apomiktických druhů to neplatí vždy a za všech okolností, ale že mohou být občas některým z druhů sexuálních opyleny rovněž úspěšně, a takto permanentně generují nové hybridní jedince.
Fotografováno ve dnech 7. 10. 2011 (Chorvatsko, Šibenik), 6. 6. 2013 (ostrov Šolta, Maslinice), 8. 6. 2013 (Makarská riviera, Blato) a 23. 9. 2016 (ostrov Prvić).