SALVIA AEGYPTIACA L. – šalvěj / šalvia

Syn.: Melissa perennis Forssk., Pleudia aegyptiaca (L.) Raf., Salvia arida Salisb., Salvia gabrieli Rech. f., Salvia pumila Benth., Thymus hirtus Viv., nom. illeg., Thymus syrticus Spreng.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Salvia aegyptiaca

Rozšíření: Areál se táhne od afrického pobřeží Atlantiku až do Indie. Na západě druh roste ještě na Kapverdských a Kanárských ostrovech, dále v severní Africe včetně Sahary, na jih po Mauritánii, Niger, Čad a Súdán, ve východní Africe v Eritreji, Etiopii a Somálsku. V Asii je znám ze Sinaje, Izraele, Jordánska, Saúdské Arábie, Jemenu, Ománu, Emirátů, Kataru, Kuvajtu, dále z Iráku, Íránu, Pákistánu, Afghánistánu a zasahuje ještě do severozápadní Indie.

Ekologie: Roste na kamenitých místech na skalnatých svazích, v řídkých křovinách, ve středozemní macchii, ale i v polopouštích. Vystupuje až do nadmořské výšky 2000 m.

Salvia aegyptiaca

Popis: Drobný bohatě větvený polokeřík vysoký 8–20(–40) cm, vytváří malé polštářkovité bochánky; stonky jsou přímé nebo vystoupavé, s nazpět obrácenými nežláznatými a roztroušenými žláznatými chlupy. Listy jsou vstřícné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, kopinaté nebo úzce eliptické, 1,2–2,5 cm dlouhé a 0,4–1(–1,4) cm široké, svraskalé, na okraji drobně vroubkované, na vrcholu špičaté nebo tupě špičaté. Květenství tvoří 2–6květé oddálené lichopřesleny podepřené listeny; kalich je zvonkovitý, 5–7 mm dlouhý, horní pysk má asi 1 mm dlouhé zakřivené postranní cípy a velmi drobný cíp prostřední, cípy dolního pysku jsou asi 3 mm dlouhé; koruna je pyskatá, 6–7 mm dlouhá, světle modrá, modrofialová nebo bělavá, s tmavší kresbou, horní pysk je přímý, kratší než dolní; tyčinky jsou 2. Plody jsou tvrdky 1,5–2 mm dlouhé.

Salvia aegyptiaca
Salvia aegyptiaca
Salvia aegyptiaca
Salvia aegyptiaca

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 3. a 4. 10. 2015 (Omán, gov. Ad Dakhiliyah, Wádí An Nakhur a Al Hayl).