Syn.: Statice meyeri Boiss.
Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Rozšíření: Areál zahrnuje krajiny přiléhající k Černému moři, tj. Krym a Gruzii. Zasahuje také do východního Turecka, Arménie, Íránu a Střední Asie. Uváděný výskyt v Bulharsku a na Kypru je nejistý.
Ekologie: Průvodce zasolených stanovišť na pobřeží i ve vnitrozemí, vystupuje do nadmořských výšek kolem 800 m.
Popis: Vytrvalá bylina s vertikálním oddenkem; lodyhy jsou bezlisté, až 50 cm vysoké, již pod polovinou chudě větvené. Listy tvoří přízemní růžici, jsou eliptické až kopinaté, 10–25 cm dlouhé a 3–7 cm široké, na bázi zúžené do řapíku, celokrajné, na vrcholu tupé, hlavní žilka vybíhá do 1–3 mm dlouhého štětinovitého hrotu. Květenství je bohatá volná lata klásků s tenkými větvemi; dílčí květenství jsou jednostranné klasy s oddálenými, 2,5–4 mm dlouhými, 1(–2)květými klásky; vnější listeny jsou široce vejčité, 1–1,5 mm dlouhé, suchomázdřité, vnitřní jsou asi dvakrát delší, někdy až téměř okrouhlé, s úzkým kožovitým žebrem a blanitým okrajem; kalich je obráceně kuželovitý, 2–3 mm dlouhý, s 10 řasnatými, trojúhelníkovitými cípy; koruna je bledě fialová; tyčinek je 5, přirostlých ke koruně; semeník je svrchní, jednopouzdrý. Plodem je nažka ukrytá ve vytrvalém kalichu.
Poznámka: Patří do blízkého příbuzenstva druhů Limonium vulgare, Limonium narbonense a Limonium gmelinii; liší se od nich volnějším květenstvím s oddálenými klásky.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 13. 9. 2017 (Gruzie, okolí Achalciche).