JUNCUS STIPULATUS Nees et Meyen – sítina / sitina

Syn.: Juncus corralensis Phil., Juncus chilensis C. Gay, Juncus mandonii Buchenau, Juncus microcephalus var. pusillus E. Mey., Juncus oliganthus Phil.
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité

Juncus stipulatus

Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky. Roste od Kolumbie přes Ekvádor, Peru a Bolívii až do jižního Chile a Argentiny, zasahuje až na Ohňovou zemi. V areálu vykazuje určitou proměnlivost na úrovni délky čnělky a tvaru tobolek, hodnotí se zatím na úrovni variet.

Ekologie: Roste na březích potůčků a jezer, v rašeliništích, v severnější části areálu vysoko v horách, a vystupuje až do nadmořské výšky 4500 m, na jihu sestupuje až k moři.

Juncus stipulatus

Popis: Volně trsnatá trávovitá bylina, dorůstá výšky 2–10(–20) cm; oddenek je plazivý a kořenující. Listy jsou převážně přízemní, oblé, 1–8 cm dlouhé, přehrádkované; pochvy jsou 0,2–1,5 cm dlouhé, s blanitým okrajem; ouška jsou tupá, 0,2–0,8 mm dlouhá. Květenství tvoří obvykle jediný strboulovitě shloučený 2–5květý kružel, podepřený listeny, z nichž nejdolejší je listovitý, až 2 cm dlouhý; okvětní lístky jsou stejné, kopinaté, 2–3,5 mm dlouhé, hnědavé, kolem střední žilky zelené, na okraji blanité; tyčinek je 6, kratších než okvětí; semeník je jednopouzdrý. Tobolky jsou široce elipsoidní až vejcovité, 2,5–3,5 mm dlouhé, hnědá až černavé.

Juncus stipulatus
Juncus stipulatus

Fotografoval Mário Duchoň, dne 8. 2. 2019 (Chile, Parque nacional Conguillío, svahy vulkánu Sierra Nevada).